Volovské knížectví

	; znak
geografie	; Volovské knížectví je na mapě pod číslem 5
	; Volovské knížectví je na mapě pod číslem 5
hlavní město:	Volov
	obyvatelstvo
jazyky:	němčina, polština, čeština, latina
náboženství:	římskokatolické
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská; země:	Dolní Slezsko – Slezská knížectví
	státní útvary a území
	Olešnické knížectví
	České království

Volovské knížectví (polsky Księstwo wołowskie, německy Herzogtum Wohlau) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, s hlavním městem Volov.

Historie

Volovský knížecí zámek

Zpočátku bylo Volovsko součástí Vratislavského knížectví, ale po rozdrobení Slezska roku 1248 se stalo součástí Hlohovského knížectví a roku 1312 se stalo součástí Olešnického knížectví až do roku 1471, kdy se osamostatnilo. Roku 1329 se stalo součástí Zemí Koruny české.

Roku 1504 se Volovsko spojilo s knížectvím Minstrberským a roku 1517 je koupila rodina Thurzů, která je po 6 letech prodala lehnickým knížatům. V letech 1653 až 1664 bylo knížectví opět samostatné, ale již roku 1675, kdy zemřel poslední legitimní Piastovec Jiří Vilém Lehnicko-Břežsko-Volovský, se knížectví stalo přímou korunní doménou českých králů. Roku 1742 bylo knížectví anektováno Pruskem, což byla i jedna z příčin sedmileté války.

Literatura

ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.