Volha (automobil)

• GAZ-21 "Volga"
• GAZ-24 "Volga"
• GAZ-3102 "Volga"
• GAZ-3101 "Volga"
• GAZ-31029 "Volga"
• GAZ-31022 "Volga"
• GAZ-3105 "Volga"
• GAZ-3110 "Volga"
• GAZ-310221 "Volga"
• GAZ-3111 "Volga"
• GAZ-31105 "Volga"
• GAZ-311055 "Volga"
• Volga Siber

GAZ-21 Volga; třetí typ (1962-70)

GAZ-21C Volga

Prvním modelem s názvem Volha byl GAZ-21 "Volga". Začal se vyrábět koncem roku 1956 v závodě v sovětském městě Gorkij a jeho produkce byla ukončena až v roce 1970. Během této doby prošel model několika úpravami konstrukce, karoserie i vnitřního vybavení. Za 14 let bylo celkem vyrobeno téměř 639 tisíc kusů těchto automobilů[1]. Sovětští designéři v tomto modelu spojili evropskou a americkou konstrukční školu, což oceňovali mnozí odborníci. Např. britský časopis "The Autocar" v roce 1960 po testování Volhy GAZ-21K popsal tento vůz jako čistě sovětský originál, který je stylovou směsí současných amerických a evropských vlivů ( "... the Volga is entirely of Russian origin ... styling of the Volga is a blend of recent American and European influences ...")[2]. Šlo o jeden z prvních sovětských automobilů masově vyvážených do zahraničí. V r. 1958 získala Volga GAZ-21 spolu s dalším automobilem GAZ-13 cenu Grand Prix na výstavě Expo v Bruselu. Dodnes patří mezi legendy sovětských automobilů uznávané nejen v Rusku, ale i ve světě.

Maximální rychlost Volhy GAZ-21 byla 130 km/h, rychlost z nuly na 100 km/h dosáhla za 34 sekund. Kromě standardního provedení se vyráběly i modifikace [3].

• 
  Volha GAZ-21 (1.typ, 1956-58)
• 
  Volha GAZ-21 (2.typ, 1959-62)
• 
  Volha GAZ-21 (3.typ, 1962-70)

Interiér vozu GAZ-24 Volha

Úspěšná Volga GAZ-21 začala již počátkem šedesátých let 20. století zastarávat. Design byl nemoderní a technické parametry nedostatečné. Pod vedením hlavního konstruktéra A. M. Nevzorova a designérů L. I. Cikolenka a N. I. Kirejeva vznikl nový model, který měl být náhradou za Volhu GAZ-21. GAZ-24 "Volga" byl nový model osobního automobilu vyšší střední třídy; v SSSR se toto auto s oblibou označovalo přezdívkou "Dvadcaťčetvjorka" (podle čísla modelu). Volga GAZ-24 se vyznačovala čistotou forem, velikostí, prostorností, byla znakem prestiže. Masová výroba tohoto modelu byla spuštěna v roce 1970[3] a ukončena v roce 1986. Po výrazné modifikaci, která se promítla do modelu GAZ-24-10 "Volga" byla výroba definitivně ukončena v roce 1992. Volga GAZ-24 je jedním z nejdéle vyráběných aut v socialistickém bloku.

I tento model získal při svém uvedení několik mezinárodních ocenění, vzpomeňme zlaté medaile na mezinárodních veletrzích v Plovdivu (r. 1969) a v Lipsku (r. 1970)[3].

Volha GAZ-24 měla motor o výkonu 98 koní, maximální rychlost 140 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h dosáhla za 23 sekund[3]. Ve srovnání s předchozí Volhou byla nejpodstatnějším technickým vylepšením čtyřstupňová plně synchronizovaná převodovka.

Modifikace

GAZ-24 Volga v barvách Veřejné bezpečnosti

Volga GAZ-24 byla v průběhu let vyráběna v různých modifikacích, které se od sebe odlišovaly některými technickými parametry, nebo celkovou úpravou vzezření. Stručný přehled a charakteristika jednotlivých modifikací[6]:

• GAZ 24-01 - vyráběná v r. 1970-1971 určena výhradně pro taxislužbu, měla motor ZMZ-24-01 na nízkooktánový benzín A-76 (oktanové číslo 76), speciální "kostkovanou" úpravu kapoty, zelené světlo "volný", předěl interiéru, taxametr, 5 osob;
• GAZ 24-02 - verze kombi může být vybavena třetí řadou sedadel, zesílenými pneumatikami a zadními listovými pery, 7 osob;
• GAZ 24-03 - sanitka postavená na základě modelu GAZ 24-02; auto má navíc topení pro zadní část, maják a bodové vyhledávací světlo, 4 osoby + 1 na lehátku
• GAZ 24-04 - vyráběná pro taxislužbu, motor ZMZ-24-01 na nízkooktánový benzín A-76 (oktanové číslo 76), speciální "kostkovanou" úpravu kapoty, zelené světlo "volný", předěl interiéru, taxametr, jinak stejná jako model GAZ 24-02;
• GAZ 24-07 - vyráběná pro taxislužbu, pohon na LPG;
• GAZ 24-24 - vyráběná pro bezpečnostní složky, modifikovaný pohon, třístupňová automatická převodovka, hydraulický posilovač řízení, maximální rychlost 170 km/h;
• GAZ 24-54 - exportní modifikace volantu napravo (vyrobených do 100 kusů);
• GAZ 24-76 a 77 - exportní modifikace pro země Beneluxu s dieselovým motorem (Indenor) značky Peugeot (později Ford) (vyráběná od r. 1976)

• 
  GAZ-24 Volkspolizei
• 
  GAZ-24 sedan
• 
  GAZ-24 kombi
• 
  GAZ-24-95 sedan 4×4
• 
  GAZ-24 zadní část
• 
  GAZ-24 z boku

Volha 3102

V pořadí dalším modelem fabriky GAZ s názvem Volha byl model GAZ 3102 "Volha", který se vyráběl od r. 1982 do r. 2009. Tento model odrážel potřebu modernizovat v sedmdesátých letech pomalu překonanou Volhu GAZ-24.

GAZ 3105 "Volha" byl vyráběn v malé sérii jako automobil pro reprezentační účely představitelů státu a Komunistické strany Sovětského svazu.

Volha Siber

Posledním modelem s názvem Volha byla Volga Siber, která byla veřejnosti oficiálně představena 29. srpna 2007 na autosalonu "Interavto-2007" v Moskvě. Šlo o osobní automobil střední třídy s karoserií typu sedan. Výroba byla koncem roku 2010 kvůli slabému prodeji ukončena.