Volby prezidenta Francie 2012

Volby prezidenta Francie 2012 (francouzsky L'élection présidentielle française de 2012) se uskutečnily ve dvoukolové formě. Výsledkem bylo zvolení nejvyššího ústavního činitele Francie – prezidenta republiky, na pětileté funkční období 2012–2017.

Volby prezidenta Francie 2012
StátFrancie
Druh volebprezidentské
Volební termín5. a 6. května 2012
(2. kolo)
Předchozí volby2007
Následující volby2017
Výsledky
François HollandeNicolas Sarkozy
PSUPM
18 000 668 hlasů16 860 685 hlasů
51,64 %48,36 %
vítězporažený

Z prvního kola, které proběhlo 22. dubna 2012, v některých zámořských departementech a teritoriích pro časový posun již 21. dubna, postoupili do druhé fáze dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Úvodní kolo vyhrál levicový kandidát François Hollande a za ním se umístil úřadující prezident Nicolas Sarkozy. Druhé kolo pak proběhlo 6. května téhož roku, respektive v některých regionech již 5. května.

Vítězem se stal socialista François Hollande se ziskem 18 000 668 platných hlasů, což představovalo podíl 51,64 %[1] a byl zvolen 24. francouzským prezidentem.[2] Úřadu se ujal složením slibu 15. května. Nicolas Sarkozy se stal po Valérym Giscardu d'Estaingovi druhým prezidentem v historii páté republiky, jenž neobhájil svůj mandát a vůbec prvním úřadujícím, který nevyhrál první kolo. Po sedmnácti letech pravicových hlav státu tak Elysejský palác připadl levici.[3]

Primární volby

Parti socialiste
Výsledky 1. kola voleb prezidenta dle obcí:
     Hollande
     Sarkozy
     Le Penová
     Bayrou
     Dupont-Aignan
     Jolyová
     Mélenchon
     rovnost

Primární volby v Socialistické straně (Parti socialiste) byly prvními otevřenými primárkami (primaires citoyennes), které společně uspořádali Socialisté a členové Radikální strany levice (Parti radical de gauche)[4][5] s cílem výběru prezidentského kandidáta. Voliči museli učinit dar v minimální výši jednoho eura a podepsat slib k příklonu hodnot levice.[6][7] Nominace mohly být podávány do 13. července 2011. Následně se v prvním kole utkalo šest kandidátů, a to 9. října, kdy žádný z nich nepřekročil hranici 50 %. Dva nejúspěšní pretendenti na zisk nominace tak podstoupili druhé kolo 16. října. V něm zvítězil François Hollande, jenž porazil předsedkyni strany a starostku Lille Martine Aubryovou.[8]

Původním stranickým favoritem na prezidentský úřad byl generální ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, který ovšem po sexuálním skandálu z boje odstoupil.[9] 14. května 2011 byl v New Yorku zatčen v souvislosti s obviněním ze sexuálního obtěžování pokojské Nafissaty Diallové v hotelu.[10] Na funkci ředitele MMF rezignoval 18. května.[11] Na konci dubna 2012 pak aféru označil za uměle vytvořenou jeho politickými nepřáteli z okruhu Nicolase Sarkozyho.[12]

Europe Écologie – Les Verts

Evropa Ekologie – Zelení (Europe Écologie – Les Verts) uspořádala také primární volby. Volit ze čtyř kandidátů mohli všichni členové strany a příslušníci Nezávislého ekologického hnutí. První kolo proběhlo 29. června 2011. Členka strany Eva Jolyová obdržela 49,75 % platných hlasů a spolu s nezávislým environmentálním aktivistou Nicolasem Hulotem, jehož zisk činil 40,22 %, postoupili do druhé fáze. Zbývající nominanti Henri Stoll a Stéphane Lhomme si připsali 5,02 %, respektive druhý 4,44 % hlasů. Druhé kolo se konalo 12. července a vítězně z něj vyšla Jolyová poté, co jí voliči odevzdali 13 223  hlasů (58,16 %), zatímco Hulotovi 9 399 hlasů.[13]

První kolo

Pro zisk kandidatury na úřad prezidenta musel uchazeč získat alespoň 500 podpisů zvolených zastupitelů státu z celkového počtu více než 47 000 francouzských zástupců lidu. Do této skupiny se řadili zastupitelé místní a regionální samosprávy, poslanci, senátoři a europoslanci.[14] Do prezidentských voleb se kvalifikovalo deset kandidátů:[15]

Galerie kandidátů

Druhé kolo
Výsledky 2. kola voleb prezidenta dle obcí:
     Hollande
     Sarkozy
     rovnost

Do druhého kola postoupil z prvního místa socialista Hollande následován úřadujícím pravicovým prezidentem Sarkozym. Ten žádal o tři televizní debaty,[25] které Hollande odmítl, a proto se uskutečnila jediná plánovaná ve středu 2. května.[26] Vysílaly ji stanice TF1 a France 2. V rolích moderátorů se představili Laurence Ferrariová a David Pujadas. Během debaty došlo k několika vzájemným střetům. Levicový kandidát obvinil soupeře z rozdělování Francouzů a prohlásil, že by byl prezidentem zachovávajícím sociální spravedlnost, usilujícím o hospodářskou obnovu a jednotu národa. Sarkozy napadl naopak protikandidáta v otázce exekutivní praxe, když řekl, že Hollandovým nedostatkem je chybějící zkušenost s vedením vlády, což jej diskvalifikuje pro řízení páté největší světové ekonomiky v době krize.[27]

Od zisku prezidentské nominace v říjnu 2011 Hollande dlouhodobě vedl předvolební průzkumy. Přesto na konci března 2012 průzkumy vykázaly těsné vedení Nicolase Sarkozyho.[28]

V pořadí třetí po prvním kole Marine Le Penová nepodpořila ani jednoho z kandidátů, když vyjádřila touhu odevzdat prázdný lístek a vyzvala své voliče, aby se rozhodli podle vlastního uvážení.[29] Další neúspěšný uchazeč François Bayrou pak 3. května sdělil, že by volil Hollanda.[30] Pravicově orientovaná německá spolková kancléřka Angela Merkelová pronesla, že na Hollandovi neviděla nic „normálního“, navzdory jeho snahám se tak prezentovat, a podpořila kandidaturu Sarkozyho.[31] Oficiální část kampaně byla ukončena v pátek 4. května a druhé kolo proběhlo v neděli 6. května, respektive v zámořských regionech již 5. května.[32]

Belgická média a Agence France-Presse v podvečer 6. května 2012 oznámila, že vítězem voleb by se měl podle prvních oficiálních výsledků stát socialista François Hollande se ziskem 52,6 % hlasů.[2] Ve večerních hodinách byl zisk vítěze upřesněn na 51,67 % hlasů.[1]

Hollande učinil první povolební projev ve svém volebním obvodě, v městě Tulle, kde zastával sedm let úřad starosty.

„ Chci být prezidentem všech Francouzů … Jste víc, než lidé, kteří chtějí změnu. Jste již hnutím, které se zvedá v celé Evropě a možná ve světě a které prosazuje naše hodnoty, naše aspirace a naše požadavky na změnu. “
— François Hollande v povolebním projevu[33]

Sarkozy následně oznámil, že přijímá porážku s plnou odpovědností a Unii pro lidové hnutí nepovede jako lídr do červnových parlamentních voleb.[3]

„ Hovořil jsem s ním po telefonu a rád bych mu popřál mnoho štěstí při plnění náročného úkolu. Z celého srdce si přeji, aby Francie zvládla úkoly, které má před sebou. Chtěl bych poděkovat všem Francouzům, že mne zvolili na předchozí období. Nikdy na to nezapomenu. “
— Nicolas Sarkozy v povolebním projevu[33]

Výsledky
Výsledky volby prezidenta Francie 2012 – 21. a 22. dubna, 5. a 6. května
Kandidát Politický subjekt 1. kolo 2. kolo
Hlasů  % Hlasů  %
François Hollande Socialistická strana PS 10 272 705 28,63 % 18 000 668 51,64 %
Nicolas Sarkozy Unie pro lidové hnutí UMP 9 753 629 27,18 % 16 860 685 48,36 %
Marine Le Penová Národní fronta FN 6 421 426 17,90 %
Jean-Luc Mélenchon Levicová fronta (Levicová strana) FDG 3 984 822 11,10 %
François Bayrou Demokratické hnutí MoDem 3 275 122 9,13 %
Eva Jolyová Evropa Ekologie – Zelení EELV 828 345 2,31 %
Nicolas Dupont-Aignan Vzhůru republiko! DLR 643 907 1,79 %
Philippe Poutou Nová antikapitalistická strana NPA 411 160 1,15 %
Nathalie Arthaudová Dělnický boj LO 202 548 0,56 %
Jacques Cheminade Solidarité et Progrès SP 89 545 0,25 %
Celkem 35 883 209 100 % 34 861 353 100 %
Platné hlasy35 883 20998,08 %34 861 35394,18 %
Neplatné hlasy701 1901,92 %2 154 9565,82 %
Volební účast36 584 39979,48 %37 016 30980,35 %
Nehlasovalo9 444 14320,52 %9 049 99819,65 %
Registrovaní voliči 46 028 542 46 066 307

Zdroj: seznam kandidátů • výsledky 1. kola • výsledky 2. kola

Galerie výsledků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku French presidential election, 2012 na anglické Wikipedii.

  1. Election présidentielle 2012 : résultats du second tour [online]. Lemonde.fr [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Hollande je novým francouzským prezidentem, ukázaly první výsledky, Novinky.cz, 6.5.2012
  3. Hollande míří do Elysejského paláce, Sarkozy do dalších voleb nepůjde, Lidovky.cz, 6. května 2012
  4. Second tour des Primaires citoyennes, les résultats [online]. Parti-socialiste.fr [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-12-2011. (French)
  5. CHRISAFIS, Angelique. French Socialist party election overshadowed by love triangle. The Guardian. London: 13 September 2011. Dostupné online. (anglicky)
  6. Q&A: French Socialist presidential primaries. [s.l.]: BBC News, 16 October 2011. Dostupné online. (anglicky)
  7. One million voters turn out for French Socialist presidential primary. [s.l.]: France 24, 9 October 2011. Dostupné online. (anglicky)
  8. DIFFLEY, Angela. Hollande or Aubry will take on Sarkozy in presidentials. www.english.rfi.fr. Radio France Internationale, 10 October 2011. Dostupné online [cit. 10 October 2011]. (anglicky)
  9. The Soft Middle of François Hollande
  10. David Vopava, MFF je bez šéfa. Sexuální aféra Strausse-Kahna trápí i zadlužené Řecko, iHned.cz, 14. května 2011
  11. BOSCHAT, Nathalie; GAUTHIER-VILLARS, David; EL-GHOBASHY, Tamer. Strauss-Kahn Resigns From IMF. The Wall Street Journal. 19. května 2011. Dostupné online [cit. 19. května 2011]. (anglicky)
  12. Strauss-Kahn: Mé zatčení v New Yorku zosnovali mí političtí nepřátelé
  13. "Primaire écologiste : Eva Joly l'emporte par 58 % des voix", Le Monde, 12 July 2011
  14. DE LA BAUME, Maia. In a Political Ritual, Candidates Tour France in a Race for 500 Signatures. New York Times. 30 January 2012. Dostupné online [cit. 3 February 2012]. (anglicky)
  15. Décision du 19 mars 2012 arrêtant la liste des candidats à l’élection présidentielle Archivováno 17. 4. 2012 na Wayback Machine - Conseil Constitutionnel
  16. How will shootings affect French election?. CNN. 22 March 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23. (anglicky)
  17. http://chuiko.com/world/4622-marine-le-pen-put-forward-a-candidate-for-president-of-france.html
  18. http://www.presidentielle2012.net/candidat/marine-le-pen%5B%5D
  19. marine Lepen envisage presenter en 2012 [online]. TF1 News [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008. (anglicky)
  20. S.C., « L’idée communiste a besoin d’un parti », L'Humanité, 10 September 2009.
  21. http://www.francetv.fr/2012/francois-bayrou-a-officialise-sa-candidature-2639
  22. News [online]. AlertNet [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
  23. "Nicolas Dupont-Aignan, candidate in 2012"- Le Figaro (21 November 2010)
  24. NPA : Philippe Poutou, un ouvrier pugnace pour succéder à Besancenot. www.npa2009.org [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
  25. Hollande rejects Sarkozy challenge to hold three TV debates [online]. NTN24.com, 2012-04-22 [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-30. (anglicky)
  26. Sarkozy looks to TV debates to snatch election victory [online]. France 24 [cit. 2012-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
  27. Sarkozy fails to land knockout punch in testy TV duel [online]. Europe Online Magazine [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  28. http://www.lefigaro.fr/assets/pdf/120327-opinionway.pdf
  29. Gavin Hewitt. France election: Le Pen 'to cast blank vote' in run-off [online]. BBC, 2012-05-01 [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  30. Surprise backing for Hollande from centrist Bayrou in presidential run-off with Sarkozy - France - RFI [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  31. Andrew Simmons. France debate: verbal fusion and political divide | Al Jazeera Blogs [online]. Blogs.aljazeera.com, 2012-04-28 [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-07. (anglicky)
  32. Cajsa Wikstrom. French election campaigning closes - Europe [online]. Al Jazeera English, 2011-10-04 [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  33. Socialista Hollande porazil Sarkozyho a bude příštím prezidentem Francie, iDNES.cz, 6.5.2012

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.