Vladimír Werner

Vladimír Werner (24. července 1937 Brno – 1. října 2010 Brno) byl český hudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a klavírista.

Vladimír Werner
Základní informace
Narození24. července 1937
Brno
Úmrtí1. října 2010 (ve věku 73 let)
Brno
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a klavírista
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Nejprve vystudoval strojírenství na střední průmyslové škole (1952–1956). V roce 1955 začal studovat na brněnské konzervatoři hru na varhany ve třídě Vladimíra Hawlíka (absolvoval 1961) a o rok později kompozici u Zdeňka Blažka (absolutorium 1962). Na konzervatoři byl jeho spolužákem skladby Evžen Zámečník. Roku 1971 začal vyučovat hudební teorii na konzervatoři v Brně, pedagogicky tam působil až do roku 1981. Poté pracoval ve svobodném povolání jako skladatel. Na brněnskou konzervatoř se jako pedagog vrátil po roce 1989 a vydržel tam až do roku 2007.[1] Mezi lety 1959–1967 působil jako regenschori a varhaník v brněnském kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Křenové ulici. Působil také jako divadelní dirigent a korepetitor v brněnském Divadle bratří Mrštíků, pro nějž psal i scénickou hudbu.

Dílo

Psal symfonická díla inspirovaná Honeggerem a Martinů v neoklasicistním stylu, dále také nemalé množství varhanních a vokálních skladeb. Skládal též scénická díla, mimo jiné i pro Československý rozhlas, za něž získal v roce 1972 ocenění na přehlídce Skupova Plzeň a roku 1978 cenu Prix Bohemia.

Koncertantní a symfonická hudba
  • 1. symfonie (1966), čerpá z odkazu neoklasicismu
  • 2. symfonie (1980–1983)
  • třívětý Koncert pro dva lesní rohy, varhany a orchestr (1965)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1967)
  • Concertino pro varhany, žestě a bicí (1971) - třívětá koncertantní skladba
  • třívětá Koncertantní symfonieta pro dechové kvinteto a orchestr s výraznou složkou bicích nástrojů (tympány, blocchi di legno, xylofon), cembalem, klavírem a harfou (1971)[2]
  • Expectatio pro symfonický orchestr (1974). Premiérováno na brněnském stadionu Symfonickým orchestrem konzervatoře Brno pod taktovkou Aleše Podařila, snaha o postižení nové zvukovosti.[3]
  • Concerto da camera pro fagot a smyčcový orchestr (1979)
  • Koncert pro hoboj a orchestr (1980), oceněný roku 1981 Cenou Leoše Janáčka

Komorní hudba
  • Preludia pro čtyři lesní rohy (1963)
  • Toccata pro pikolu, dechové nástroje, klavír a bicí (1964)
  • Divertimento pro devět dechových nástrojů (1965)
  • Sonáta pro hoboj a harfu (1966)
  • Arabesky, duo pro klarinet a klavír (1984)

Hudba pro sólové nástroje

Scénická a vokální hudba

Odkazy

Reference
  1. FRYDRYCH, Karol. Evžen Zámečník - Profil skladatele. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 333 s. S. 22. (česky) Rigorózní práce.
  2. MARTINCOVÁ, Petra. Symfonická tvorba brněnských autorů v 70. letech 20. století. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 68 s. Kapitola Vladimír Werner, s. 27–31. (česky) Diplomová práce.
  3. BÁRTOVÁ, Jindra. Werner Vladimír. In: MARTÍNKOVÁ, Alena. Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985. S. 314–315. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.