Arthur Honegger

Narodil se v Le Havru, studoval harmonii a hru na housle na Pařížské konzervatoři, kam se po krátkém pobytu v Curychu vrátil a pokračoval ve studiu u Charlese Widora a Vincenta d'Indyho. V roce 1918 napsal hudbu k baletu Le dit des jeux du monde, kde se poprvé projevil jeho charakteristický styl. V roce 1926 se oženil s klavíristkou a spolužačkou na konzervatoři Andrée Vaurabourgovou a roku 1932 se jim narodila dcera Pascale. Měl také syna Jeana-Clauda (1926-2003) se zpěvačkou Claire Croizovou.

Na začátku 20. let na sebe výrazně upozornil svým dramatickým žalmem Le Roi David (Král David), který se dodnes objevuje v repertoáru různých sborů.

Byl veřejně znám jako velký železniční fanoušek - jednou řekl: "Vždycky jsem vášnivě miloval lokomotivy. Pro mě jsou to živá stvoření a miluji je, jako ostatní milují ženy nebo koně." Svou skladbou "Mouvement symphonique" PACIFIC 231 (hudební ztvárnění jízdy parní lokomotivy z roku 1923) si získal velkou popularitu. Období mezi světovými válkami bylo pro něj velmi plodné. Složil hudbu k výpravnému filmu Abela Ganca Napoleon, vytvořil třináct baletů a dvanáct dramatických vokálních děl - jedno z nich, dramatické oratorium Jeanne d'Arc au bûcher (Jana z Arku na hranici, 1935), je považováno za jednu z jeho nejlepších prací. S Jacquesem Ibertem spolupracoval jak na opeře L'Aiglon (1937) tak na operetě Les Petites Cardinal (Malý kardinál, (1938). Jednou z nejzdařilejších komorních skladeb je Danse de la Chèvre (1921) pro sólovou flétnu , věnovanou René Le Royovi. Tato skladba hýří živostí, mládím, ale také přímočarostí, která je příznačná pro celou jeho tvorbu.

Arthur Honegger (1892-1955)

Po celou dobu byl ve styku se Švýcarskem, zemí původu svých rodičů, ale po vypuknutí války a nacistické invazi se v Paříži cítil uvězněn. Připojil se k utajenému hnutí Francouzský odpor a i když nacisté do jeho práce nijak výrazněji nezasahovali, přesto se cítil kvůli válce sklíčený. V období od počátku okupace do smrti napsal čtyři symfonie, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších symfonických děl 20. století. Nejznámější z nich je v pořadí třetí - Symphonie liturgique, jejíž tři věty připomínají latinskou mši (Dies Irae, De profundis clamavi a Dona nobis pacem). Ta vznikla v roce 1946 hned po skončení druhé světové války. Naprostý kontrast představuje Symfonie č. 4 Deliciae Basilienses (Požitky Basileje), ve které skladatel opěvuje uvolněné dny strávené v Basileji během války.

Poslední dílo - Vánoční kantátu napsal v roce 1953. Zemřel doma na následek infarktu 27. listopadu 1955 a byl pohřben na Cimetière Saint-Vincent v Paříži.

Výraznými prvky jeho kompozičního stylu jsou zejména:bachovský kontrapunkt, energické rytmy, koloristické harmonie, melodická bohatost, impresionistická práce se zvučností orchestru a velmi formální výstavba děl. Díla mají v porovnání s díly ostatních členů Pařížské šestky vážnější charakter.

Jeho portrét je v současné době zobrazen na švýcarské dvacetifrankové bankovce.

Opusová čísla jsou převzata z původního katalogu Harryho Halbreicha.

• Hudba pro orchestr :

Symfonie :

1930 : H 75 První symfonie C- dur

Francouzská klavíristka Andrée Vaurabourg (1894-1980)

1941 : H 153 Druhá symfonie pro smyčce a trumpetu D -dur (Symfonie pro smyčce)

1946 : H 186 Třetí symfonie (Symphonie liturgique)

1946 : H 191 Čtvrtá symfonie A-dur (Deliciae basiliensis)

1950 : H 202 Pátá symfonie D-dur (Di tre re)

Symfonické věty:

1923 : H 53 Pacific 231 (Symfonická věta č.1)

1928 : H 67 Rugby (Symfonická věta č.2)

1933 : H 83 Symfonická věta č.3

Koncerty:

1929 : H 72 Koncert pro violoncello a orchestr

1948 : H 196 Concerto da camera pro flétnu, anglický roh a smyčce

Arthur Honegger a Claire Croiza (1882-1946) s jejich synem Jeanem-Claudem v roce 1926.

Ostatní :

1917 : H 16 Le Chant de Nigamon

1920 : H 31 Pastorale d'été

1923 : H 47 Chant de joie (Píseň radosti)

1951 : H 204 Monopartita

• Oratoria :

1921 : H 37 Le Roi David (Král David) na libreto Reného Moraxe, úprava pro orchestr v roce 1923

1935 : H 99 Jeanne d'Arc au bûcher, na libreto Paula Claudela, verze s prologem v roce 1941

1938 : H 131 La Danse des morts, (Tanec smrti) na libreto Paula Claudela

1953 : H 212 Une Cantate de Noël (vánoční kantáta)

• Opery :

1926 : H 65 Antigona, na libreto Jeana Cocteaua na Sofoklův námět

• Balety :

1918 : H 19 Le Dit des jeux du monde

1921 : H 38 Horace victorieux, symphonie mimée

• Komorní hudba :

Smyčcové kvartety

1917 : H 15 Smyčcový kvartet č.1 c-moll

1935 : H 103 Smyčcový kvartet č.2 D-dur

1937 : H 114 Smyčcový kvartet č.3 E-dur

Violoncellové skladby

1945 : H 181 Paduana pro violoncello sólo

Matriční záznam o narození A. Honeggera (český překlad:Část vpravo od svislé čáry Datováno pátek 11. března 1892 ve tři hodiny večer. Záznam o narození dítěte, které nám bylo představeno a bylo rozpoznáno jako mužského pohlaví, narozené včera v 8 hodin ráno, u svého otce a matky, boulevard Francois I. 86, legitimní syna Arthura Honeggera, obchodního zaměstnance, starého 32 let,oddán v Zürichu, Švýcarsko, 11. května 1891. Tentýž obdržel křestní jméno Oscar Arthur. Na úřední vyžádání nám dítě předvedl otec. V přítomnosti Ladislase Snigera, starého 45 let, obchodního zaměstnance, pocházejího ze Santé Guillama Durrela, obchodního zaměstnance, starého 27 let, pocházejícího z Le Havru. Ohlašující a svědci podepsali s námi po přečtení tento zápis vyhovovený dvojmo v jejich přítomnosti a konstatovali že jsme vyplnili v zastoupení funkce státního úředníka. Vlevo od svislé čáry: Honneger Oscar Arthur Oddán v Paříži, 17. Arrondisementu 10. května 1926 s Andrée Louise Naurabourg Zemřel v Paříži, 9. Arrondisementu, 27. listopadu 1955. Datum: 9. prosince 1955

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arthur Honegger na anglické Wikipedii.

• Galerie Arthur Honegger na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arthur Honegger na Wikimedia Commons
• Osoba Arthur Honegger ve Wikicitátech

• Arthur Honegger – Oficiální stránky skladatele; dvojjazyčné (fr. a ang.)
• Volně přístupné partitury děl od A. Honeggera v projektu IMSLP
• Arthur Honegger – životopis skladatele; (cs. a ang.)
• Dirigenti České filharmonie, Arthur Honegger Archivováno 20. 8. 2011 na Wayback Machine – vzpomínky Františka Slámy