Victimae paschali laudes
Victimae paschali laudes (Chválu velikonoční oběti) je sekvence předepsaná římskokatolickou církví při mši pro dny velikonočního oktávu (osm dní po svátku Zmrtvýchvstání Páně). Zpravidla bývá připisována Wipovi Burgundskému, kaplanovi císaře Konráda II. Sálského, pochází z 11. století.
Jde o jednu z mála sekvencí, které jsou používány dodnes. Po Tridentském koncilu byly v misálu zachovány pouze čtyři sekvence, Veni Sancte Spiritus, Lauda Sion, Dies Irae a právě Victimae paschali laudes (později bylo přidáno ještě Stabat Mater). Existuje celá řada zhudebnění, nejčastěji se ale používá originální verze gregoriánského chorálu.
Martin Luther přeložil třetí sloku pod názvem Christ lag in Todes Banden, existují i jiné protestantské adaptace této písně.
Je psána v nepravidelných dvojveršových či tříveršových a čtyřveršových strofách, zčásti rýmovaných, zčásti pouze asonovaných. První tři sloky tvoří chvalozpěv na Krista, Beránka Božího, který svou obětí zvítězil nad smrtí, následuje dramatický dialog mezi apoštoly a sv. Marií Magdalenou, která jim oznamuje, že Kristus vstal z mrtvých a předešel apoštoly do Galileje (Mt 28, 7 (Kral, ČEP)). Poslední dvě sloky vyjadřují radost apoštolů ze zmrtvýchvstání.
Existuje několik českých překladů, katolický kancionál uvádí jeden barokní překlad pod číslem 406. Níže je uveden poněkud odlišný překlad F. Sušila.
Předposlední strofa, obsahující hanlivou zmínku o židech (která naráží na Mt 28, 13–15 (Kral, ČEP)), byla vypuštěna již v tridentském misálu.
Text
Latinský text | Doslovný český překlad | Český překlad F. Sušila (1836) |
---|---|---|
Victimae paschali laudes |
Velikonoční oběti chválu |
Obětujte Beránkovi, |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victimae paschali laudes na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Victimae paschali laudes na Wikimedia Commons