Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská

Amálie se narodila jako nejmladší dítě vévodského páru v roce 1673. Jako mladá byla vychovávána v katolickém duchu v klášteře v Maubuissonu, kde byla abataší její prateta Luisa Hollandina. 24. února 1699 byla ve Vídni jako šestadvacetiletá provdána za o pět let mladšího následníka císařského trůnu Josefa I., a to z čistě politických důvodů, aby evangeličtí Welfové navázali styky s císařským královským dvorem, stejně jako falčtí Wittelsbachové.

Tento sňatek navíc podporoval císař Leopold I. Habsburský, naopak jeho manželka, Eleonora Magdalena mu velice odporovala, protože nechtěla, aby se falcký vliv na vídeňském královském dvoře oslabil.

Ze začátku bylo toto manželství radostné a optimální, narodily se tři děti za dva a půl roku. Arcivévoda Josef však po smrti syna, arcivévody Leopolda Josefa, začal udržovat poměr s mnoha milenkami. Onemocněl zřejmě syfilidou a svou manželku nakazil také. Ta už pak nikdy nemohla být těhotná.

Po této události se spolu svou tchyní Amálie snažila ovlivnit vídeňskou politiku ve prospěch falcké a s ní spřízněné nové hannoverské strany. Po smrti svého manžela Josefa I. se dostala do sporu s Karlem VI. i s jeho manželkou kvůli prosazování práva o nástupnictví královského trůnu pro své dcery.

Ve 20. letech 18. století se zmítal vídeňský dvůr spory mezi Amálií Vilemínou, Eleonorou Magdalénou, vdovou po Leopoldovi I., a Alžbětou Kristýnou, manželkou Karla VI. Rozřešil je až Karel VI. prosazením pragmatické sankce. Nicméně i po té snažila u dvora upřednostnit v nástupnictví své zetě, Augusta Saského a Karla Albrechta Bavorského, ovšem bezúspěšně. Po této porážce odešla Amálie Vilemína ode dvora, založila ve Vídni klášter sester Navštívení Panny Marie (visitantinky) a v roce 1719 do něho vstoupila.

Dožila se korunovace své dcery Marie Amálie českou královnou. Samotná Amálie Vilemína se nikdy českou královnou nestala.

Císařovna, která manžela přežila o více než třicet let, zemřela v klášteře visitantinek (řádu sv. Františka Saleského) ve Vídni roku 1742. Zde je také pohřbena, kromě srdce, které je uloženo ve vídeňské kapucínské kryptě.

• 1. Marie Josefa (8. 12. 1699 - 17. 11. 1757)

⚭ 20.8.1719 August III., saský kurfiřt (1733/1736-1763) a polský král (1733-1763)

• 2. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň - 4. 8. 1701 Vídeň)
• 3. Marie Amálie (22. 10. 1701 - 11. 12. 1756)

⚭ 1722 Karel VII. Albrecht, kurfiřt bavorský (1726-1745) a římský císař (1742-1745)