Vilém Hrubý

Se jménem prof. Viléma Hrubého jsou spojeny významné archeologické objevy na našem území z velkomoravského období (cca 9. až první půle 10. století), především hradiště Veligradu, které se nacházelo na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště, a přilehlých lokalit. S touto lokalitou je spojena i významná část jeho života. Vilém Hrubý se sice narodil v obci Říkovice jižně od Přerova, ale již v prvním roce jeho života se rodiče přestěhovali do Uherského Hradiště.

Po maturitě v roce 1932 působil jako učitel na školách ve Spytihněvi, v Jankovicích, v Sušicích, ve Starém Městě, od roku 1943 v Uherském Hradišti. Vzhledem k jeho neustále rozšiřujícím se aktivitám během pedagogické praxe se postupně vyvázal z oblasti školství a nastoupil do Slováckého muzea jako správce archeologických sbírek. Na tomto pracovišti systematicky uspořádal nálezy z oblasti Uherskohradišťska. Brzy přestoupil do tehdejšího Moravského musea, dnes Moravského zemského muzea, v němž již natrvalo zakotvil. S tímto pracovištěm je spojena jeho úspěšná vědecká dráha. Archeolog proslul v roce 1948 jako objevitel druhé, resp. první tehdy doložené velkomoravské zděné stavby, kostela na zatím největší nalezené nekropoli slovanského osídlení ve staroměstské lokalitě Na Valách v těsném sousedství Schildrova mlýna. Tehdy jako čersvý vedoucí archeologického výzkumu navázal na předchozí archeologickou činnost jeho předchůdce, staroměstského učitele a amatérského archeologa Antonína Zelnitia. Pozoruhodný objev negativu základů křesťanského kostela z poloviny 9. století usměrnil profesní zájem Viléma Hrubého do oblasti archeologie slovanské. Následovala celá řada dalších významných objevů na území Starého Města, Uherského Hradiště, Modré, Velehradu, Zlechova, Ostrožské Nové Vsi v poloze Oráčiny, Hluku v poloze Hluboček a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Odkryta byla další pohřebiště, sídliště, řemeslnické areály a opevnění.

K nejvýznamnějším objevitelským počinům patří zejména komplex sakrálních staveb i se zázemím na tzv. Sadské metropolitní výšině, dnes Výšině svatého Metoděje v uherskohradišťské městské části Sady (Derfla), pravděpodobné působiště slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Významem nezaostává ani objevení zdiva základů velkomoravské rotundy sv. Michala v kněžišti kostela svatého Michaele archanděla ve Starém Městě v poloze Na Dědině a bezprostředně sousedící základy profánní kamenné stavby palácového typu z 9. až 12. století se třemi druhy lité maltové podlahy, pravděpodobného mocenského centra Velkomoravské říše. Nezůstával pouze u terénní práce a objevů, následovalo samozřejmě vyhodnocení náletzů a publikační a přednášková činnost. Vilém Hrubý byl vysoce ceněným vysokoškolským pedagogem a autorem a koordinátorem mnoha výstav a expozic. V období 1956 – 1974 byl Vilém Hrubý předsedou moravské sekce Československé společnosti archeologické a v letech 1970 – 1980 předsedou Moravského archeologického klubu.

• maturita na učitelském ústavu (1932)
• studium archeologie na Masarykově univerzitě v Brně

• učitel na měšťanských a obecných školách v okolí Uherského Hradiště (1933 – 1948)
• externí pedagog na katedře prehistorie filozofické fakultě UJEP v Brně (od 1952)
• přechodně přednášky na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně (1954 – 1955) a na filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (1969).

• Úvod do studia slovanské archeologie
• ČSSR v době slovanské
• Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské
• Seminář pro slovanskou archeologii
• Evropa v době bronzové
• Terénní teorie a praxe
• Úvod do muzeologie

• správce archeologické sbírky Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1933 – 1948)
• vědecký pracovník do Moravského muzea v Brně (od 1948)
• jmenován vedoucím archeologického výzkumu ve Starém Městě u Uherského Hradiště (od 1948)

• přednášky na vědeckých konferencích a na vzdělávacích fórech
• publikace v denní tisku
• spolupráce s Československým rozhlasem a s Československou televizí

• výstava „Z moravských archeologických výzkumů“ v Moravském muzeu (1949, široká veřejnost byla seznámena s prvními objevy a nálezy z velkomoravského mocenského ústředí ve Starém Městě)
• výstava „Staroslovanská Morava“ (1954)
• památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ (1958-1959)
• instalace expozice „Pravěk Moravy“ v Moravském muzeu (1950)
• reinstalace expozice „Pravěk Moravy (1966)
• podíl na vybudování putovní výstavy „Velká Morava“, (1963, výstava procestovala řadu zemí světa, např. Rusko, Švédsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko. Z počtu výstav, na nichž se podílel, a jejichž počet přesahuje osmdesátku, je zřetelná obdivuhodná rozsáhlost výstavní činnosti Viléma Hrubého)

• Čeložnice (mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové)
• Staré Město
• Modrá u Velehradu
• Hluk
• Osvětimany – hradisko svatého Klimenta
• Zlechov (sídliště z mladší doby římské a časného stěhování národů)
• Tzv. metropolitní výšina v Uherském Hradišti - Sadech (komplex církevních staveb, který Vilém Hrubý spojoval s působením byzantské mise věrozvěstů Konstantina a Metoděje)

• doktor filozofie
• docent (1960)
• kandidát historických věd (1960)
• doktor věd (1966)
• profesor (1969, podrobil se jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie, oficiálně mu však za jeho života nebyl předán)

• Cena za vědu, umění a práci osvětovou Krajského národního výboru ve Zlíně 1949
• Státní vyznamenání Za vynikající práci 1968
• Čestné občanství Starého Města 1969

• Mohylová kultura na Moravě (Brno 1950)

monografie:

• Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na Valách (1955)
• Staré Město – Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše (Praha 1964)
• Staré Město – Velkomoravský Velehrad (1965)

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Hrubý
• Moravská archeologie - Vilém Hrubý