Vilém Hrubý

Vilém Hrubý (18. listopadu 1912 Říkovice23. září 1985 Brno), původní profesí pedagog, vlastivědný pracovník, muzejník, archeolog, objevitel prvního křesťanského kostela prokazatelně náležejícího do období Velké Moravy v poloze Na Valách. Syn Vilém Hrubý je doktor. Vnoučata Vilém Hrubý architekt.

Prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc.
Narození18. listopadu 1912
Říkovice
Úmrtí23. září 1985 (ve věku 72 let)
Brno
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníarcheolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Se jménem prof. Viléma Hrubého jsou spojeny významné archeologické objevy na našem území z velkomoravského období (cca 9. až první půle 10. století), především hradiště Veligradu, které se nacházelo na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště, a přilehlých lokalit. S touto lokalitou je spojena i významná část jeho života. Vilém Hrubý se sice narodil v obci Říkovice jižně od Přerova, ale již v prvním roce jeho života se rodiče přestěhovali do Uherského Hradiště.

Po maturitě v roce 1932 působil jako učitel na školách ve Spytihněvi, v Jankovicích, v Sušicích, ve Starém Městě, od roku 1943 v Uherském Hradišti. Vzhledem k jeho neustále rozšiřujícím se aktivitám během pedagogické praxe se postupně vyvázal z oblasti školství a nastoupil do Slováckého muzea jako správce archeologických sbírek. Na tomto pracovišti systematicky uspořádal nálezy z oblasti Uherskohradišťska. Brzy přestoupil do tehdejšího Moravského musea, dnes Moravského zemského muzea, v němž již natrvalo zakotvil. S tímto pracovištěm je spojena jeho úspěšná vědecká dráha. Archeolog proslul v roce 1948 jako objevitel druhé, resp. první tehdy doložené velkomoravské zděné stavby, kostela na zatím největší nalezené nekropoli slovanského osídlení ve staroměstské lokalitě Na Valách v těsném sousedství Schildrova mlýna. Tehdy jako čersvý vedoucí archeologického výzkumu navázal na předchozí archeologickou činnost jeho předchůdce, staroměstského učitele a amatérského archeologa Antonína Zelnitia. Pozoruhodný objev negativu základů křesťanského kostela z poloviny 9. století usměrnil profesní zájem Viléma Hrubého do oblasti archeologie slovanské. Následovala celá řada dalších významných objevů na území Starého Města, Uherského Hradiště, Modré, Velehradu, Zlechova, Ostrožské Nové Vsi v poloze Oráčiny, Hluku v poloze Hluboček a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Odkryta byla další pohřebiště, sídliště, řemeslnické areály a opevnění.

K nejvýznamnějším objevitelským počinům patří zejména komplex sakrálních staveb i se zázemím na tzv. Sadské metropolitní výšině, dnes Výšině svatého Metoděje v uherskohradišťské městské části Sady (Derfla), pravděpodobné působiště slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Významem nezaostává ani objevení zdiva základů velkomoravské rotundy sv. Michala v kněžišti kostela svatého Michaele archanděla ve Starém Městě v poloze Na Dědině a bezprostředně sousedící základy profánní kamenné stavby palácového typu z 9. až 12. století se třemi druhy lité maltové podlahy, pravděpodobného mocenského centra Velkomoravské říše. Nezůstával pouze u terénní práce a objevů, následovalo samozřejmě vyhodnocení náletzů a publikační a přednášková činnost. Vilém Hrubý byl vysoce ceněným vysokoškolským pedagogem a autorem a koordinátorem mnoha výstav a expozic. V období 19561974 byl Vilém Hrubý předsedou moravské sekce Československé společnosti archeologické a v letech 19701980 předsedou Moravského archeologického klubu.

Činnost studijní

Činnost pedagogická

Činnost osvětová (nejčastější témata přednášek - výběr)

  • Úvod do studia slovanské archeologie
  • ČSSR v době slovanské
  • Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské
  • Seminář pro slovanskou archeologii
  • Evropa v době bronzové
  • Terénní teorie a praxe
  • Úvod do muzeologie

Činnost vědecká – pracovní

Činnost vědecká – publicistická

Činnost muzejní

  • výstava „Z moravských archeologických výzkumů“ v Moravském muzeu (1949, široká veřejnost byla seznámena s prvními objevy a nálezy z velkomoravského mocenského ústředí ve Starém Městě)
  • výstava „Staroslovanská Morava“ (1954)
  • památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ (1958-1959)
  • instalace expozice „Pravěk Moravy“ v Moravském muzeu (1950)
  • reinstalace expozice „Pravěk Moravy (1966)
  • podíl na vybudování putovní výstavy „Velká Morava“, (1963, výstava procestovala řadu zemí světa, např. Rusko, Švédsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko. Z počtu výstav, na nichž se podílel, a jejichž počet přesahuje osmdesátku, je zřetelná obdivuhodná rozsáhlost výstavní činnosti Viléma Hrubého)

Činnost archeologická

Tituly

  • doktor filozofie
  • docent (1960)
  • kandidát historických věd (1960)
  • doktor věd (1966)
  • profesor (1969, podrobil se jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie, oficiálně mu však za jeho života nebyl předán)

Ocenění

  • Cena za vědu, umění a práci osvětovou Krajského národního výboru ve Zlíně 1949
  • Státní vyznamenání Za vynikající práci 1968
  • Čestné občanství Starého Města 1969

Dílo

  • Mohylová kultura na Moravě (Brno 1950)

monografie:

  • Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na Valách (1955)
  • Staré Město – Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše (Praha 1964)
  • Staré Město – Velkomoravský Velehrad (1965)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.