Viktorie Švédská

Pochází z rodu Bernadotte.[4] Od roku 1979 je korunní princeznou.[3] V následnictví je před svým mladším bratrem. Její postavení bylo formálně stvrzeno s účinností od 1. ledna 1980, kdy přestal být upřednostňován mužský potomek.[5] Přes svého otce je i 196. dědičkou v pořadí na britský trůn.[6] Pokřtěna byla 27. září 1977 a jejími kmotry byli norský král Harald V., strýc z matčiny strany Ralf Sommerlath, nizozemská královna Beatrix a Viktoriina teta Désirée, baronka Silfverschiöld.[2][7]

Absolvovala státní základní školu a gymnázium ve Stockholmu. V letech 1996–1997 studovala na francouzské Université Catholique de l'Ouest v Angers, na podzim 1997 pak následoval zvláštní studijní program jako součást práce pro švédský parlament.[2] V průběhu let 1998–2000 žila Viktorie ve Spojených státech, kde studovala různé předměty na Yaleské univerzitě v Connecticutu. V květnu 1999 působila na švédské ambasádě ve Washingtonu a v červnu a září 2002 na newyorském sídle Organizace spojených národů.[2]

Po studiu Švédské akademie národní obrany absolvovala studijní program ve Švédské mezinárodní agentuře rozvojové spolupráce (Sida). V roce 2003 pokračovala její studia návštěvou nejen švédských podniků, ale i absolvováním povinné vojenské služby. V roce 2005 studovala na Stockholmské univerzitě. Od září 2006 do června 2007 absolvovala program ministerstva zahraničních věcí pro diplomaty. V roce 2007 soukromě studovala francouzštinu a absolvovala stáž ve stálém zastoupení Švédska při Evropské unii.[2] V červnu 2009 získala titul bakaláře na Uppsalské univerzitě.[8]

Korunní princezna Viktorie, choť princ Daniel a dcera Estelle, červen 2013

V červenci 1995 učinila při příležitosti svých osmnáctých narozenin své první veřejné vystoupení, neboť od tohoto dne může vystupovat jako hlava státu v případě, že se její otec – panovník nenachází v zemi.[9][10] V den jejích narozenin – zvaný Viktoriin den – se konají každoročně veřejné oslavy.[11]

Její první přítel byl Daniel Collert, který pocházel ze stejných společenských kruhů a byl její spolužák. Jejich přátelský vztah se prohloubil v polovině devadesátých let. V roce 1998 se přestěhovala do Spojených států a překonala anorexii a Collert se přestěhoval s ní.[12] V září 2000 byl její vztah s Collertem veřejně potvrzen v jejím rozhovoru u příležitosti výstavy Expo 2000.[13] Dvojice se rozešla v roce 2001.[14]

V květnu 2002 informoval švédský deník Expressen, že Viktorie má nového přítele – Daniela Westlinga, který byl jejím osobním trenérem.[15] Již od počátku bylo zřejmé, že Westlingovi není zájem médií příjemný. V únoru 2009 se objevily informace o přípravě sňatku. Švédská právní úprava stanovuje, že v případě, kdy se král obrátí na vládu se žádostí o schválení sňatku, musí vláda sňatek schválit. V případě sňatku, který nebyl odsouhlasen, dochází ke ztrátě následnického práva.[16] Dne 24. února 2009 vláda sňatek korunní princezny a Daniela Westlinga schválila.[17] Dnem sňatku, jehož se zúčastnilo přes tisíc hostů včetně aristokratů z celého světa, byl 19. červen 2010, kdy její rodiče oslavili své 34. výročí svatby.[18]

Dne 23. února 2012 se jim narodila dcera Estelle Silvia Ewa Mary, která se stala po své matce druhá v pořadí následnictví na švédský trůn. Ve středu 2. března 2016 ve 20:28 přišel na svět druhý potomek – syn Oscar Carl Olof.[19]

• Královský rodinný řád krále Karla XVI. Gustava
• Pamětní medaile jubilea krále Karla XVI. Gustava – 30. dubna 1996
• Pamětní medaile rubínového jubilea krále Karla XVI. Gustava – 15. září 2013

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victoria, Crown Princess of Sweden na anglické Wikipedii.

• Seznam hlav švédského státu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktorie Švédská na Wikimedia Commons
• (anglicky)(švédsky) Oficiální stránky Královského dvora
• (švédsky) Oznámení zasnoubení