Ernst Jandl

Ernst Jandl vystudoval gymnázium (1943) a poté narukoval do armády, koncem roku 1944 se stal americkým válečným zajatcem (vězněn v Anglii). Po svém propuštění (1946) se vrátil do Rakouska, kde vystudoval germanistiku a anglistiku ve Vídni (Promoval 1950). Krátce před promocí složil zkoušku pro učitele (1949). Od roku 1950 pracoval jako učitel na několika gymnáziích. Zajímavostí je, že krátce působil i na Schule für Dichtung (Škola pro básnictví) ve Vídni. Poté ještě působil jako pedagog v Anglii.

Roku 1953 se spřátelil se svou pozdější družkou Friederike Mayröcker, která se výrazně podílela na větší části jeho díla. Zhruba v tomto období začal úzce spolupracovat s tzv. vídeňskou skupinou, tato spolupráce mu přinesla mnoho kontaktů na umělecký svět a i díky ní později pracoval na mnoha místech (Německo, USA, …)

Roku 1973 se stal spoluzakladatelem Grazer Autorenversammlung, a od roku 1975 byl jeho viceprezidentem. Roku 1983 se stal prezidentem této organizace a byl jím až do roku 1987.

Od roku 1981 byl členem Německé akademie pro jazyk a poezii v Darmstadtu.

Jandl se proslavil svými slovními hříčkami, je považován za jednoho z předních zástupců německy psané experimentální lyriky. V Rakousku mu byla často vyčítána jeho silná vazba na německou literaturu.

Navíc jeho umění nespočívá pouze v tvorbě, ale také v přednesu básní. Natočil značné množství desek obsahujících jeho slovní a zvukové experimenty, které jsou často doprovázeny zpěvem a jazzem.

K Jandlovým nejznámějším básním patří sbírka básní Laut und Luise, Schtzngrmm, Ottos mops (k této básni mu byl vzorem jeho pes, vypráví zde příběh o páníčkovi, paničce a psíčkovi, kde se zachází pouze s vokálem O) Kneiernzuck a Lichtung.

Většina Jandlových děl působí jen při ústním přednesu, neboť sám Jandl kladl důraz na to, aby byly přednášeny. Pod vlivem konkrétní poezie a dadaismu se Jandl zabýval experimentálním básnictvím. Jeho první básnické pokusy byly uveřejněny v roce 1952 v časopise Neue Wege (Nové cesty).

• Aus der Fremde
• Das Öffnen und Schliessen des Mundes
• Der gelbe Hund
• Die Bearbeitung der Mütze
• Die Rampe
• Die schöne Kunst des Schreibens
• Dingfest
• Fünf Mann Menschen
• Für alle
• Gesammelte Werke, Band 1–3
• Idyllen
• Kernwissen
• Mletpantem
• My right hand – my writing – hand – my handwriting
• Selbstporträt des Schachspielers als trinkende Uhr
• Serienfuss
• Sprechblasen

Náhrobek Ernsta Jandla ve Vídni

• 1969 Rozhlasová cena válečných slepců (Hörspielpreis der Kriegsblinden), spolu s Friederike Mayröckerovou
• 1974 Cena Georga Trakla
• 1976 Cena města Vídně za literaturu
• 1978 Rakouská státní cena
• 1980 Mülheimská cena za drama (Mülheimer Dramatikerpreis) za aus der fremde (Z cizoty)
• 1982 Cena Antona Wildganse
• 1984 Cena Georga Büchnera
• 1984 Velká rakouská státní cena za literaturu
• 1985 Cena německé kritiky za desku „bis eulen?“
• 1988 Německá cena malého umění (Deutscher Kleinkunstpreis)
• 1989 Frankfurtská cena za rozhlasovou hru (Frankfurter Hörspielpreis)
• 1990 Cena Petera Huchela za knihu idyllen (Idyly)
• 1993 Kleistova cena
• 1995 Cena Friedricha Hölderlina