Vigabatrin

V Kanadě je vigabatrin schválen pro použití v doplňkové léčbě (s jinými léky) při léčbě rezistentní epilepsie, komplexních parciálních záchvatů, sekundárních generalizovaných záchvatů a pro monoterapii při infantilních křečích u Westova syndromu.

V roce 2003 byl v Mexiku vigabatrin schválen pro léčbu epilepsie, která není dostatečně kontrolována konvenční terapií (pomocná terapie nebo monoterapie), nebo k léčbě na nedávno diagnostikovaných pacientech, kteří nezkoušeli jiné prostředky (monoterapie). [2]

Rovněž bylo naznačeno využití Vigabatrinu k monoterapeutickému použití u sekundárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů, parciálních záchvatů a infantilních křečích v důsledku Westova syndromu.

21. srpna 2009 společnost Lundbeck oznámila, že americká správa potravin a léčiv schválila pro vigabatrin dvě aplikace nového léku. Lék je indikován jako monoterapie u dětských pacientů ve věku jeden měsíc až dva roky s infantilními křečemi, u nichž potenciální přínosy převažují nad potenciálním rizikem ztráty zraku, a jako přídavná (doplňková) terapie u dospělých pacientů s neustupujícími komplexními parciálními záchvaty (CPS), kteří nereagovali adekvátně na několik alternativních léčebných postupů a u nichž potenciální přínosy převažují nad rizikem ztráty zraku.

V roce 1994 Feucht a Brantner-Inthaler uvedli, že vigabatrin snížil záchvaty o 50–100% u 85% dětí s Lennox-Gastautovým syndromem, které měly špatné výsledky s valproátem sodným .

Vigabatrin u zdravých dobrovolníků, kromě zvýšení hladin kortizolu a ACTH, rovněž snížil příznaky panické poruchy vyvolané cholecystokinin tetrapeptidem .

Vigabatrin se také používá k léčbě záchvatů u deficitu sukcinální semialdehyddehydrogenázy (SSADHD), což je vrozený defekt GABA metabolizmu, který způsobuje mentální postižení, hypotonii, záchvaty, poruchy řeči a ataxii hromaděním kyseliny y-hydroxybutyrové (GHB). Vigabatrin pomáhá snižovat hladiny GHB prostřednictvím inhibice GABA transaminázy. To se však děje pouze v mozku, na periferní GABA transaminázu nemá Vigabatrin žádný vliv, takže se GHB v těle stále hromadí a nakonec se dostane až do mozku. [3]

Ospalost (12,5%), bolest hlavy (3,8%), závratě (3,8%), nervozita (2,7%), deprese (2,5%), poruchy paměti (2,3%), diplopie (2,2%), agrese (2,0%), ataxie (1,9%), vertigo (1,9%), hyperaktivita (1,8%), ztráta zraku (1,6%) (viz níže), zmatení (1,4%), nespavost (1,3%), narušená koncentrace (1,2%), problémy s osobností (1,1%). Z 299 dětí se 33 (11%) stalo hyperaktivních.

U některých pacientů se během léčby vigabatrinem vyvinula psychóza , která je častější u dospělých než u dětí. K tomu může dojít i u pacientů bez předchozího výskytu psychózy. K dalším vzácným vedlejším účinkům na CNS patří úzkost, emoční labilita, podrážděnost, třes, abnormální chůze a porucha řeči .

Bolesti břicha (1,6%), zácpa (1,4%), zvracení (1,4%) a nevolnost (1,4%). Dyspepsie a zvýšená chuť k jídlu se vyskytla u klinických studií u méně než 1% subjektů.

Únava (9,2%), přibrání na hmotnosti (5,0%), astenie (1,1%).

Teratologická studie provedená na králících zjistila, že dávka 150mg/kg/den způsobil rozštěp patra u 2 % mláďat a dávka 200mg/kg/den to způsobila v 9 %. Podle studie zveřejněné v březnu 2001 to může být způsobeno snížením hladin methioninu. V roce 2005 byla zveřejněna studie provedená na University of Catania, která uvádí, že krysy, jejichž matky konzumovaly 250–1000mg/kg/den měly horší výkon ve vodním bludišti a na otevřeném poli, krysy ve skupině 750mg se narodily s podváhou a nedohnaly kontrolní skupinu a krysy ve skupině 1000mg nepřežily těhotenství.

U lidí dosud neexistují žádná kontrolovaná teratologická data.

V roce 2003 Frisén a Malmgren prokázali v retrospektivní studii 25 pacientů vigabatrin v nevratně difúzní atrofii vláken nervové sítě sítnice. [4] To má největší vliv na vnější oblast (na rozdíl od makulární nebo centrální oblasti) sítnice. [5] Poruchy zorného pole byly hlášeny již v roce 1997 ve Velké Británii Tomem Ekem a dalšími. Někteří autoři, včetně Comaishe a dalších věří, že ztráta zorného pole a elektrofyziologické změny mohou být prokazatelné až u 50 % uživatelů vigabatrinu.

Retinální toxicitu vigabatrinu lze připsat snížení množství taurinu. [6]

Vzhledem k problémům s bezpečností je FDA vigabatrinovým programem REMS povinen zajistit informovaná rozhodnutí před zahájením a zajistit odpovídající užívání tohoto léku. [7]

Vigabatrin se prodává jako Sabril v Kanadě [12] Mexiku, a ve Spojeném království. [13] Obchodní značka v Dánsku je Sabrilex. Sabril byl schválen ve Spojených státech 21. srpna 2009 a v současné době je na trhu v USA prodáván společností Lundbeck Inc., která získala v březnu 2009 amerického sponzora Ovation Pharmaceuticals. V České republice se prodává rovněž pod názvem Sabril.

Dne 16. ledna 2019 FDA schválil první generickou verzi Sabrilu (vigabatrinu) ve Spojených státech. [1]