Vespa basalis

Sršeň Vespa basalis popsal britský entomolog Frederick Smith v roce 1852. Řadí se mezi více než dvacet recentních druhů rodu Vespa. Výzkumy založené mj. i na analýze DNA ukázaly, že se jedná o bazální (základní) taxon, jehož vývojová linie se od ostatních sršní oddělila nejdříve. Tvoří sesterský druh k celému rodu Vespa a jeho nejbližší příbuzný je Vespa binghami.[5][7]

Vespa basalis patří mezi menší sršně. Dělnice dosahují délky mezi 15 až 21 mm, královny okolo 24 mm.[6] Velikostí je zhruba srovnatelná se sršní asijskou (Vespa velutina), která je jen nevýrazně větší, a Vespa bicolor. Tělo je zbarveno dvěma barvami - zadeček je černý, hruď a hlavu tvoří kombinace hnědočervené a černé barvy.[2][6] Vzhledem se podobá sršni Vespa dybowskii.

Vespa basalis žije v jižní, jihovýchodní a ve východní Asii. Státy, kde byla dosud její přítomnost potvrzena, jsou Pákistán, Indie, Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Myanmar, Čína, Vietnam, Laos, Malajsie, Thajsko, Indonésie (Sumatra), Tchaj-wan, Jižní Korea.[1][6]

Vespa basalis na listu

Typickým biotopem sršně Vespa basalis jsou horské lesy, nejčastěji v nadmořské výšce 500 až 1 900 metrů (výjimečně až 2 830). Oplodněné samice přezimují v období od prosince do března (ačkoliv i zimní aktivita byla občas zaznamenána) v různých štěrbinách ve zdech, v dřevě, nebo dokonce i ve starém hnízdě. Po probuzení z hibernace budují hnízda obvykle na větvích stromů, méně často pak pod skalními převisy či na lidských stavbách, občas je staví též nehluboko pod zemí. Nadzemní hnízda jsou nejméně 4 metry vysoko. Hnízda, jejichž stavba začala pod zemí, mohou být v květnu nebo červnu přesunuta na prostornější místo. První dělnice se objevují v dubnu a květnu, pohlavní jedinci pak mezi říjnem a prosincem. Vývoj z vajíčka po dospělého jedince trvá 41 až 43 dnů. Celý hnízdní cyklus je velmi dlouhý, jeden z nejdelších mezi sršni, a trvá až 9 měsíců.[1] I z toho důvodu dosahují hnízda tohoto druhu často značných rozměrů, na výšku mohou mít až 90 cm, na šířku až 70 cm.[1][2] V říjnu dosahuje počet jedinců v kolonii svého maxima. V průměru jde o 6 000 dělnic, nicméně obzvláště velká hnízda jich mohou mít najednou i 10 000. Celkově může velká kolonie vyprodukovat 37 600 dělnic, 4 000 samců a 3 400 plodných samic.[1] Královny tohoto druhu někdy uzurpují hnízda sršní asijských a Vespa tropica, a to tak, že odstraní (zřejmě zabijí) původní královnu a nastoupí na její místo (podobný sociální parazitismus byl zaznamenán u Vespa dybowskii). Nicméně k tomuto chování dosud chybějí podrobnější informace.[1][8]

Vespa basalis se stejně jako ostatní sršni živí různými typy sladkých šťáv a pro své larvy loví rozličné bezobratlé.

Tato sršeň je považována za velmi nebezpečnou, neboť disponuje silným jedem, který může způsobit otoky a někdy i vážné zdravotní problémy.[3] Smrtná kapacita kolonie čítající 5 000 dělnic byla vypočítána na 675 kg myší váhy, tedy na 33 750 myší.[9] Vespa basalis, podobně jako téměř všechny druhy rodu Vespa, ráda napadá včely a je tak považována za nebezpečného včelího škůdce.[10] Na druhou stranu její larvy a kukly patří mezi oblíbené pochoutky u některých komunit v Číně, Indii a na Tchaj-wanu.[4][11]

Taxon Vespa basalis ve Wikidruzích