Sršňovití

Sršňovití či vosovití (Vespidae) jsou velkou a různorodou čeledí blanokřídlého hmyzu zahrnující téměř 5000 druhů. Vyskytuje se kosmopolitně a zahrnuje většinu známých eusociálních druhů sršní a vos, jako je sršeň východní (Vespa orientalis) nebo vosa útočná (Vespula germanica), ale také řadu samotářsky žijících druhů. Všechny sociálně žijící kolonie tvoří královna a množství dělnic s různou mírou sterility ve vztahu ke královně. Kolonie žijící v mírném pásu obyčejně přežívají jeden rok, přičemž poslední jedinci umírají nejpozději na začátku zimy. Nové královny a samci se líhnou ke konci léta. Královny se spáří a zimují v trhlinách nebo jiných chráněných místech. Hnízda většiny druhů jsou postaveny z bláta, zástupci podčeledí Polistinae a Vespinae ale ke stavbě hnízd využívají nažvýkaných rostlinných vláken, která tvoří hmotu podobnou papíru. Mnoho druhů sršňovitých se živí pylem rostlin, nektarem a ovocem, přičemž mohou sloužit i jako účinní opylovači; jiné druhy loví hmyz. Zástupci podčeledí Polistinae a Vespinae kořist spíše nažvýkají a podají larvám, které poté poskytují dospělcům jako potravu čirou kapalinu s vysokým obsahem aminokyselin; přesné složení aminokyselin se mezi jednotlivými druhy výrazně liší.

Sršňovití
Vosa obecná
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Podtřída	křídlatí (Pterygota)
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád	štíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleď	vosy (Vespoidea)
Čeleď	sršňovití (Vespidae) Linné, 1771
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podčeledi Polistinae a Vespinae zahrnují výhradně společensky žijící druhy, zatímco podčeledi Eumeninae, Euparagiinae, Gayellinae, Masarinae a Zethinae žijí samotářsky; podčeleď Stenogastrinae obsahuje jak sociální, tak solitérně žijící druhy.