Veselí (okres Pardubice)

První písemná zpráva o existenci obce Veselí pochází z roku 1401.

Stejně jako z mnoha obcí (Mokošín aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Veselí. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Veselí prokazatelně pocházel: [3]

• Martin Kopecký (cca1708 Veselí – 30.5.1754 Berlín). V roce 1725 uprchl s manželkou Antonií a dvěma dětmi do Žitavy. Jeho otec Václav byl ve Veselí tesařem, Martin žil později v Třtěnici, kde byl učitelem, krejčím a hajným. Kvůli tajným schůzkám i pro vlastnictví zakázaných knih byl Martin Kopecký v Jičíně uvězněn a v Hradci vyslýchán před komisí – hrozily mu galeje. Žitavu Martin Kopecký znal, tajně tam chodil s Francem Zlatníkem (učitel a krejčí) k Večeři Páně. Chodili pěšky – cesta tam i zpátky jim trvala necelé dva dny. I v Žitavě se později Martin dostal do vězení pro svůj pietismus, kdy stavěl "puzení Ducha" nad poslušnost vrchnosti.[4] Do Berlína se rodina přestěhovala nejpozději v r. 1734, tam M. Kopecký vyučoval české děti a patřil k vůdčím osobnostem českého sboru.

Martin Kopecký sepsal své vzpomínky, ze kterých pak čerpal Matěj Servus ve svém díle Historia. Vlastní vzpomínky se nedochovaly. Martin Kopecký je autorem básně Labutí zpěv, která byla zveřejněna i v německém překladu.[5] Opis českého originálu básně je uložen v Knihovně Národního muzea v Praze.

Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knihách Edity Štěříkové. Zkrácený životopis je publikován v knize "Běh života". Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde. Ne všechny zahraniční archivy jsou probádány.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselí na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Veselí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Veselí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)