Veselí (okres Pardubice)

Obec Veselí se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický, asi 6 km od města Přelouč. Žije zde 365[1] obyvatel.

Veselí
Veselí mateřská školka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0532 575968
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPřelouč
Okres (LAU 1)Pardubice (CZ0532)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°0′40″ s. š., 15°37′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel365 (2022)[1]
Rozloha3 km²
Katastrální územíVeselí u Přelouče
Nadmořská výška232 m n. m.
PSČ535 01
Počet domů136 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVeselí 68
53501 Přelouč
[email protected]
StarostaMgr. Hana Ošlejšková
Oficiální web: www.obecveseli.cz
Veselí
Další údaje
Kód obce575968
Kód části obce180645
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zpráva o existenci obce Veselí pochází z roku 1401.

Exulanti

Stejně jako z mnoha obcí (Mokošín aj.) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Veselí. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Veselí prokazatelně pocházel: [3]

  • Martin Kopecký (cca1708 Veselí – 30.5.1754 Berlín). V roce 1725 uprchl s manželkou Antonií a dvěma dětmi do Žitavy. Jeho otec Václav byl ve Veselí tesařem, Martin žil později v Třtěnici, kde byl učitelem, krejčím a hajným. Kvůli tajným schůzkám i pro vlastnictví zakázaných knih byl Martin Kopecký v Jičíně uvězněn a v Hradci vyslýchán před komisí – hrozily mu galeje. Žitavu Martin Kopecký znal, tajně tam chodil s Francem Zlatníkem (učitel a krejčí) k Večeři Páně. Chodili pěšky – cesta tam i zpátky jim trvala necelé dva dny. I v Žitavě se později Martin dostal do vězení pro svůj pietismus, kdy stavěl "puzení Ducha" nad poslušnost vrchnosti.[4] Do Berlína se rodina přestěhovala nejpozději v r. 1734, tam M. Kopecký vyučoval české děti a patřil k vůdčím osobnostem českého sboru.

Martin Kopecký sepsal své vzpomínky, ze kterých pak čerpal Matěj Servus ve svém díle Historia. Vlastní vzpomínky se nedochovaly. Martin Kopecký je autorem básně Labutí zpěv, která byla zveřejněna i v německém překladu.[5] Opis českého originálu básně je uložen v Knihovně Národního muzea v Praze.

Nejdostupnější informace včetně dalších zdrojů jsou uvedeny v knihách Edity Štěříkové. Zkrácený životopis je publikován v knize "Běh života". Potomci exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde. Ne všechny zahraniční archivy jsou probádány.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich + Exulant, 1999, str. 366-368
  4. Skalský, G. A.: Kazatel Jan Liberda a česká exulantská církev v Drážďanech. Reformační sborník, 1928 (2), s. 17.
  5. Nova Acta Hist. Eccl., 1762, str. 714

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.