Krakovské velkovévodství

Krakovské velkovévodství (polsky Wielkie Księstwo Krakowskie, německy Großherzogtum Krakau) bylo území, které bylo vytvořeno po anexi Svobodného města Krakov v roce 1846 Rakouským císařstvím. Rozkládalo se v okolí města Krakov.

Krakovské velkovévodství
Wielkie Księstwo Krakowskie
  1846–1918  

vlajka

znak
geografie
rozloha:
1 164 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
146 000
státní útvar
velkovévodství
Rakouské císařství (od roku 1867 Rakousko-Uhersko)
vznik:
1846 - připojení k Rakousku
zánik:
1918 - vznik samostatného Polska
státní útvary a území
předcházející:
Svobodné město Krakov
následující:
Druhá Polská republika

Po tzv. krakovském povstání v roce 1846, které bylo potlačeno rakouským vojskem, Rakousko využilo svého práva dle tajné smlouvy mezi Rakouskem, Ruskem a Pruskem z roku 1835 a přičlenilo dříve nezávislé Svobodné město Krakov do svého území. Tato situace se neobešla bez problémů s Pruskem, které realizovalo svůj export do Haliče a Kongresového Polska přes bezcelní zónu Svobodného města, ale nakonec Prusko ustoupilo spojenému tlaku Ruska a Rakouska. Počáteční správy velkovévodství se ujal hrabě M. Deym, který úspěšně potlačil povstání v roce 1848, a v roce 1853 bylo velkovévodství rozděleno na tři okresy.

Fakticky bylo velkovévodství spravováno v rámci korunní země Halič, která se formálně nazývala Království Haličské a Vladimiřské s vévodstvími Osvětimským a Zátorským a s velkovévodstvím Krakovským (německy Königreich Galizien und Lodomerien mit dem Großherzogtum Krakau und den Herzogtümern Auschwitz und Zator) a tedy tato korunní země sestávala ze čtyř zemí - Haličsko-vladimiřského království, Osvětimského a Zátorského knížectví a Krakovského velkovévodství. Každá z těchto zemí měla vlastní vlajku a znak a byla zvlášť jmenována v plné titulatuře císaře.

Vlajka velkovévodství sestávala ze tří vodorovných pásů - žlutého, modrého a bílého, znak velkovévodství představoval stříbrný orel na červeném poli, který má na prsou městský znak Krakova. Praktické využití znaku a vlajky však bylo mizivé.[1]

Titul krakovského velkovévody přijal již císař František I., spolu s titulem haličsko-vladimiřského krále[2]. Tento titul měl pravděpodobně legitimovat habsburskou vládu nad částmi Polska po jeho třetím dělení, i když nad Krakovem přímo nevládl, neboť stejným aktem přijal i podobné formální tituly jako kníže Mazovska, kníže Sandoměřský a kníže Lublinský. Titul zanikl s posledním habsburským císařem Karlem I. v roce 1918 vznikem samostatného Polska.

Reference

  1. Mieczysław Czuma, Leszek Mazan, Austriackie gadanie czyli encyklopedia galicyjska, Kraków 1998, str. 525 až 537
  2. Georges Frédéric de Martens, Supplement au recueil des principaux traités d'Alliance, de Paix, de Trêve, de Neutralité, de Commerce, de Limites, d'Echange etc. et de plusieurs autres actes servant a la connaissance des relations étrangères des Puissances et Etats de l'Europe,|Dieterich Göttingen 1808, str.335-336

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.