Velká Čantoryje

Velká Čantoryje byla v době nacistické okupace centrem činnosti partyzánů. Partyzánský oddíl, jejž tvořili muži jak z české, tak polské strany, se začal postupně formovat v letech 1941–1942 pod vedením Karola Schreibera a v roce 1943 měl již okolo 20 členů a přibližně stejný počet spolupracovníků. Po válce byl na jihozápadním úbočí Malé Čantoryje v místech dřívějšího bunkru zřízen památník.[3]

Mezinárodní setkání esperantistů na Čantoryji v roce 2021.

Již od 30. let 20. století je vrchol Čantoryje místem tradičních setkání esperantistů z Československa (později České republiky a Slovenska) a Polska.[4]

Velká Čantoryje je z velké části zalesněná bukovými lesy s příměsi jedle a modřínu a smrkovou monokulturou. Původní beskydská vegetace se nachází v národní přírodní rezervaci Čantoria cca 2,5 km od vrcholu směrem na východ. V hřebenových partiích jsou občasně zastoupeny horské louky.

Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Důvodem je jistě nejen přítomnost turistické chaty, ale především 29 metrů vysoká rozhledna, a to přímo na samotném vrcholu hory. Tato dominanta byla vybudována v roce 2002 a dokáže pojmout až 170 osob. Za dobré viditelnosti jsou odtud vidět nejen Moravskoslezské a Slezské Beskydy, ale také Malá Fatra, Tatry, Ostravsko a katovická aglomerace. Z polské Ustroně vede pod vrchol Čantoryje sedačková lanovka, která je doplněna o bobovou dráhu. Díky lepšímu přístupu je zde převaha polských turistů. Druhým východiskem turistických tras na tento vrchol je horská obec Nýdek. Cesta odtud na vrchol měří 5 km.

Na západním svahu hory, v místě zvaném Za Kámen, se nachází jeden z lesních kostelů, míst tajných luteránských bohoslužeb v době protireformace, s památníkem Jiřího Třanovského.