Velájat-e fakíh
Velájat-e fakíh (persky ولایت فقیه,arabsky ولاية الفقيه) je v překladu Vláda znalců islámského práva. Tento koncept vlády zavedl v Íránu ájatolláh Chomejní po vítězství islámské revoluce. Podle tohoto konceptu je řízena i organizační struktura šiítského hnutí Hizballáh v Libanonu.
Systém vlády
Velájat-e fakíh je teologický systém vlády vytvořený imámem Chomejním a Mohammadem Sádeqem as-Sadrem jejich myšlenkou je nutnost vytvoření islámského státu řízeného erudovanými znalci islámského práva. Tato teorie je charakteristická pro šiítskou větev islámu a zabývá se otázkou, kdo má oprávnění vládnout v době nepřítomnosti 12. imáma, který podle šiítů odešel, a v budoucnu se navrátí na zemi. V tomto mezidobí je vláda řízena jeho zástupcem. Tímto zástupcem může být pouze osoba důkladně znalá islámského práva (fakíh), který jako jediný dokáže vládnout v souladu s božím zákonem.
Rada dohlížitelů
Nejvyšší ústavní moc v Íránu má Vůdce islámské revoluce (persky رهبر انقلاب اسلامی) od roku 1989 je jím Sajjid Alí Chameneí, který předsedá Radě dohlížitelů (persky شورای نگهبان قانون اساسی). Tato rada schvaluje parlamentem přijaté zákony a posuzuje jestli jsou v souladu s islámským právem. Rada dohlížitelů má 12 členů. 6 členů jmenuje Vůdce islámské revoluce a dalších 6 členů hlava justice, kterou jmenuje také Nejvyšší vůdce. Pokud se Rada dohlížitelů a íránský parlament nemůže dohodnout na nějakém zákoně, rozhodne o přijetí nebo nepřijetí Rada prospěšnosti (persky مجمع تشخیص مصلحت نظام), která určuje zájmy režimu. Tato instituce je poradním sborem Nejvyššího vůdce, která kontroluje i práci exekutivních orgánů.
