Ve jménu…

Farář Adam krátce působí v malé farnosti na polském venkově, kam byl přeložen z Varšavy. Věnuje se práci s problémovou mládeží – spolu s učitelem Michalem má na starosti skupinu mladíků z polepšovny, kteří mají výpomoc na stavbě jako formu trestu. Adam působí jako moderně smýšlející kněz – po večerech trénuje vytrvalostní běh, v civilu nosí moderní „značkové“ oblečení, hraje fotbal. Na faru k němu občas dochází sousedka Ewa, která se s manželem Michalem přistěhovala z města a na vesnici se nudí. Chce Adama svést. Do skupiny adolescentů nezapadl mlčenlivý Lukasz, který je žhář. K Adamovi si vytvoří silnější pouto. Jednou při zpovědi se Adamovi jeden z mladíků, Gajo svěří, že měl sexuální styk s jiným klukem a má kvůli svému počínání větší strach z reakce ostatních než z Boha. Adam mu jako pokání uloží hodinu večerního běhu. Adam nechtěně jednoho večera zpozoruje, že Gajo a Adrian mají pohlavní styk. To v něm probudí potlačovaný problém s alkoholismem a depresi. Gajo následně spáchá sebevraždu. Michal si všímá, že Adam se ke klukům chová příliš vstřícně a napíše dopis biskupovi. Na audienci mu biskup vysvětlí, že Adam má v práci s mládeží dobré výsledky, ale že jeho činnost bude podrobena zkoumání. Adam hovoří přes Skype se svou sestrou žijící v Torontu a svěří se jí, že je gay. Ona mu nevěří a považuje jeho povídání jen za opilecké blábolení. Adam je přeložen na farnost do nedaleké vesnice. Lukasz se za ním vydá.

Film obsahuje několik náboženských symbolických motivů – farář se jmenuje Adam a Ewa je sousedka, která se ho snaží svést, Adam má kolem sebe, tak jako Ježíš, skupinu „učedníků“, nebo omývání nohou poraněného Lukasze.

• Berlinale: Teddy Award pro nejlepší film; nominace na Zlatého medvěda
• Chéries-Chéris: cena poroty