Vřesovice (okres Hodonín)

Vřesovice (dříve Brzesowicze či Březovice) (německy Wresowitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 9 km severovýchodně od Kyjova. Žije zde 579[1] obyvatel. Od roku 2000 je členem mikroregionu Podchřibí. V obci je soutok Skaleckého a Vřesovického potoka. Severně od obce se nachází rekreační chatová oblast.

Vřesovice
Obecní úřad na návsi (2009)
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0645 586773
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKyjov
Okres (LAU 1)Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°3′33″ s. š., 17°12′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel579 (2022)[1]
Rozloha6,53 km²
Katastrální územíVřesovice
Nadmořská výška281 m n. m.
PSČ696 48
Počet domů274 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVřesovice 1
696 48 Ježov
[email protected]
StarostaLibor Pazdera
Oficiální web: obecvresovice.cz
Vřesovice
Další údaje
Kód obce586773
Kód části obce186741
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Poprvé byla obec zmíněna v listině olomouckého biskupa Jana Očka z Vlašimi z 18. dubna 1358, v níž potvrzuje darování obce moravským markrabětem Janem Jindřichem augustiniánskému klášteru sv. Tomáše v Brně. Tento klášter Jan Jindřich sám kolem roku 1350 založil. Augustiniáni měli v téže době i klášter na Hoře sv. Klimenta 3 km severně od obce. Podle tradice byla ve Vřesovicích tvrz. Na tu v roce 1421 přesídlili mniši z kláštera na Hoře sv. Klimenta, který v tom roce zničili husitské nájezdy. Augustiniáni dávali ves do zástavy nižší šlechtě a nějaký čas patřila přímo císaři Ferdinandu I. V roce 1564 byla zastavena městu Kyjovu, které ji 5. července 1577 koupilo do svého majetku.

6. října 1874 byl položen základní kámen ke stavbě školy na místě bývalého hostince a slavnostně otevřena 11. září 1875. V roce 1898 rozšířena o první patro. Elektřina byla zavedena v roce 1945, 1946 byl založen Klimentský rybník, 1948 místní rozhlas. V roce 1962 byla otevřena nová škola a dětský domov.

Název obce se během staletí měnil. Od roku 1617 do roku 1925 se obec označovala jako Diedina Brzesowicze. V roce 1925 se vrátila k původnímu názvu Vřesovice.

Samospráva

Zastupitelstvo obce má 9 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 377 (tj. 72,5 %) voličů.[3] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Nezávislí pro Vřesovice které získalo 49,9 % hlasů a 5 mandátů v zastupitelstvu, dále Sdružení nestraníků (32,9 %, 3 mandáty) a Pro rozvoj Vřesovic (17,2 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Libor Pazdera a místostarostou Mgr. Vlastimil Havránek, oba za Nezávislí pro Vřesovice. Libor Pazdera byl ve funkci starosty potvrzen při ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014.

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 - Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[4]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 621 142
1880 731 158
1890 791 172
1900 876 186
1910 963 201
1921 935 200
1930 873 205
1950 710 230
1961 848 214
1970 821 214
1980 753 205
1991 671 252
2001 616 259

Při sčítání lidu v roce 2001 se 77,6 % obyvatel přihlásilo k české národnosti, 20,1 % k moravské a 1,1 % ke slovenské. 62,2 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 26 % bylo bez vyznání a u 8,1 % obyvatel nebylo vyznání zjištěno. Průměrný věk byl 40,4 let.[5]

Vřesovice náleží do farnosti Osvětimany. V obci je aktivní pobočka Klubu českých turistů, která každoročně organizuje pochody pro tisíce turistů.[6]

Doprava

Vřesovicemi prochází autobusová linka č. 729666 z Kyjova do Osvětiman. V roce 2013 ze dvou autobusových zastávek v obci jezdilo do Kyjova 15 přímých spojů v pracovní dny a 8 spojů přes víkend. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Ve středu obce se sbíhají silnice III/42213 z Kostelce, III/4227 z Labut a v zimě neudržovaná III/43230 z Koryčan.

Z Vřesovic vychází severním směrem žlutě značená turistická trasa do Chřibů, kde se po 3 km napojuje na další síť turistických cest.

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Petra a Pavla z roku 1906
  • Pískovcová pamětní deska z roku 1550 na budově obecního úřadu připomíná věnování obce císařem Ferdinandem I. podkomořímu moravského markrabství Přemkovi z Víckova. Původně byla umístěna na domě č. 56. Na desce se místo erbu Pánů z Víckova nachází znak města Kyjova, habsburská orlice a mezi nimi text:
    Ferdinand z Boží milosti římský, uherský, český atd. král infant ve Španělsku, arcikníže rakouské a markrabě moravské atd. oznamuje vám lide robotný vsi Vřesovic, že jsme statečnému Přemkovi z Víckova na Prusínovicích, podkomořímu našemu markrabství moravského, věrnému milému poručiti ráčili, aby se tůž ves Vřesovice na místě našem uvázal a Vás v správě své až do dalšího jemu o tom poručení měl. Protož Vám poroučíme, když nahoře psaný podkomoří náš mezi Vás příjde aneb vyšle a jakž Vám od něho na místě našem oznámeno bude, abyste se v tom povolně a poslušně k němu najít dali a jemu jak dotčeno a do vůle naší správy jináče činíce. Dáno v Prešpurku v úterý po svatém Pavlu na víru obrácení léta 1550 a království našich římského a jiných.
  • Ranšperk, zaniklá ves a hrad asi 1,5 km severovýchodně od obce[7]
  • Pomník obětem světových válek
  • Krucifix

Fotogalerie

Osobnosti

  • Jakoubek z Vřesovic († 1461), husitský hejtman, politik
  • Oldřich Pechal (1913–1942), československý voják a odbojář, prožil ve Vřesovicích dětství[8]
  • Svatopluk Štulíř (1917–1941), československý letec v RAF u 257. a 65. perutě[9]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
  4. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  5. Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
  6. Jana Rybová. Ve Vřesovicích je každý desátý turista. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-01-24 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
  7. Zdeněk Šmýd. U Ranšperku byl i hrad. Teď je tam pahorek. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-12-29 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
  8. Uctili Oldřicha Pechala i lidi, které fašisté popravili. Hodonínský deník.cz [online]. 2007-09-24 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
  9. Memorial to a Czech Freedom Flyer [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • BRÁZDA, Petr. Vřesovice slovem i obrazem. Břeclav: Obec Vřesovice, 2007. 55 s. ISBN 978-80-903946-1-2.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.