Věra Strelcová-Wasserbauerová

Věra Strelcová-Wasserbauerová (11. února 1906 Brno – 17. července 1981 Brno) byla česká operní pěvkyně, hudební pedagožka a překladatelka.[1]

PhDr. Věra Strelcová-Wasserbauerová
Narození11. února 1906
Brno
Úmrtí17. července 1981 (ve věku 75 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov (Brno)
Povoláníhudební pedagožka, operní pěvkyně
Národnostmoravská
Alma materUniverzita Komenského, Masarykova univerzita
OceněníVyznamenání Za vynikající práci
Manžel(ka)Ján Strelec, Wasserbauer
RodičeVladimír Zach, Augusta Wapinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Její rodiče byli Vladimír Zach a Augusta Zachová-Wapinská. První manžel Věry Strelcové-Wasserbauerové byl Ján Strelec,[1] druhý jistý Wasserbauer. Dne 5. 10. 1950 přijala své předchozí příjmení Strelcová.[2]

Věra Strelcová-Wasserbauerová v Bratislavě vystudovala gymnázium (1925), Filozofickou fakultu University Komenského – obor Hudební věda (1929), Hudebně dramatickou akademii – obor Operní a koncertní zpěv (1929), soukromé studium zpěvu u profesora J. Egema. Ve Vídni studovala zpěv u H. Geyrové, v Brně u Marie Fleischerové a Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity – obor Hudební věda (1950).[2]

Zpěvu se věnovala jako sólistka v Brně v Zemském divadle (1933–1947) a v Českém lidovém divadle (1943–1944), v Ostravě v opeře (1944–1946) a pohostinsky v Bratislavě. Věnovala se i koncertnímu zpěvu.[2]

Operní zpěv vyučovala v Hudební dramatické akademii v Bratislavě (1929–1933) a na Konzervatoři v Brně (1945–1951). Od roku 1950 jako docentka na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) vyučovala teorii opery, od roku 1952 i zpěv. V letech 1960–1964 byla vedoucí katedry zpěvu a operní režie a v letech 1958–1968 jako dramaturgyně Operního studia JAMU.[2]

Za druhé světové války byla totálně nasazena v muniční továrně v Tišnově. Věnovala se také překladům z italštiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny. V Bratislavě bydlela na adrese Jiráskovo nábrežie 4,[2] v Brně na Tivoli 1.[1]

Dílo

Operní role (výběr)
  1. Micaela (Georges Bizet: Carmen)
  2. Zerbinetta (Richard Strauss: Ariadna na Naxu, 1931)
  3. Mařenka (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta)
  4. Esmeralda (B. Smetana: Prodaná nevěsta)
  5. Blaženka (B. Smetana: Tajemství)
  6. Ludiše (B. Smetana: Braniboři v Čechách)
  7. Jitka (B. Smetana: Dalibor)
  8. Katuška (B. Smetana: Čertova stěna)
  9. Anežka (Otakar Ostrčil: Poupě, 1937)
  10. Bystrouška (Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky, 1939)
  11. Pamina (Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna,1939)
  12. Terinka (Antonín Dvořák: Jakobín, 1941)
  13. Jenůfka (L. Janáček: Její pastorkyňa)
  14. Kristýnka (L. Janáček: Věc Makropulos)
  15. Aljeja (L. Janáček: Z mrtvého domu)

Slovenské národní divadlo: role 1–2

Zemské divadlo v Brně: role 3–15

Překlady
  1. oratorium Il ritorno di Tobia [Návrat Tobiase] – Joseph Haydn
  2. opera buffa La serva Padrona [Služka paní] – Giovanni Battista Pergolesi, 1940
  3. opera Čertovo manželství – Ottorino Respighi, 1939
  4. opera Soročinský jarmark – Modest Petrovič Musorgskij, 1940
  5. opera Trojané – Hector Berlioz, 1940
  6. opera Ernani – Giuseppe Verdi
  7. opera Tristan a Isolda – Richard Wagner
  8. písně – M. P. Musorgskij
  9. písně – Igor Stravinskij
  10. písně – Karol Szymanowski

Překlady 1–2[1]

Překlady 2–10[2]

Ocenění

Odkazy

Reference
  1. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 424–425.
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.