Výživa slonů ve volné přírodě

Jednou z nejvýraznějších a jedinečných fyzikálních vlastností slona je jeho prodloužený horní ret a nos, tvořící chobot, díky kterému je schopen při hledání potravy dosáhnout ze země na vysoké větve. Chobot je dostatečně silný, aby s ním slon mohl zvednout celý strom a zároveň je velmi citlivý, aby zvedl i jediné stéblo trávy.[3] Během evoluce chobotnatců lze sledovat postupnou redukci přední části dentice a modifikaci stoliček jako adaptaci na rostlinnou potravu.[4] Slon nemá žádné špičáky ani dolní řezáky. Horní řezáky, pokud jsou vyrostlé, byly v průběhu evoluce přeměněny na kly.[3] Výměna stoliček u slonů probíhá ve vertikálním směru. Funkční je vždy jen jedna stolička, a když dojde k jejímu obroušení až na bázi, je nahrazena odzadu další.[3][4]

Sloni obývají různé typy stanovišť, a proto je i jejich potrava různorodá, zahrnující traviny, ovoce, kůru, listí, větve a kořeny. Sloní mláďata se zpočátku krmí pouze mlékem, postupně přecházejí na pevnou potravu, kterou pravidelně přijímají již ve stáří několika měsíců. Samice mláďata kojí zpravidla první dva roky, avšak v některých případech může kojení trvat i mnohem déle.[5]

I když mají sloni schopnost krmit se relativně neselektivně v širokém rozmezí stanovišť a požírají velké množství rostlinných druhů, řada studií přesto zjistila, že sloni dávají přednost konkrétním stanovištím a rostlinným druhům.[6] Výběr je však ovlivněn například oblastí, ročním obdobím nebo ekosystémem.[5] U slonů indických pozorovaných v Národní parku Rajaji byl výběr potravy studován v období mezi roky 1999 až 2006. Ačkoli sloni konzumovali řadu rostlinných druhů, jejich hlavní potrava se skládala až z 50 druhů rostlin, které byly dostupné střídavě po celý rok. Preference se pak měnily například v závislosti na sezónní změně minerálů obsažených v trávách.[7] V Murchison Falls Parku v Ugandě a Národním parku Amboseli v Keni byla pozorována změna stravovacích návyků v důsledku degradace stanovišť. Během období dešťů trávy obsahovaly vysoký podíl bílkovin a sloni tedy v této době dávali přednost pastvě před okusem. Zatímco během období sucha se sloní jídelníček skládal převážně ze stromů a keřů, jelikož trávy obsahovaly méně než 2,5 % bílkovin a ukládaly v sobě toxické látky. Nicméně vysoký podíl trav v krmivu slonů mohl být také v důsledku přeměny přírodních stanovišť ze zalesněných na travnaté.[5]

Slon je velmi všestranný, co se týká konzumace různých částí rostlin. Konzumuje nejen stébla trav, ale vytrhává také celé trsy, které požírá i s kořeny, které zbavuje hlíny oklepáním o přední nohy, nebo dokonce omytím ve vodě. Z bambusových trsů obyčejně bere jejich konečné výhonky s listy, ale může je po rozdělení konzumovat i celé. Malé bylinné stromy jsou slony konzumovány také v celku. Z keřů a stromů obvykle sbírá listy, tyto rostliny mu však mohou poskytnout i další zdroj výživy a tím je ovoce a kůra. Všechny tyto tři složky potravy jsou konzumovány například z akácií, které nedokážou slony odradit ani svými dlouhými trny. Ačkoliv sloni preferují čerstvé listy stromů a keřů, v období suchých měsíců nepohrdnou ani suchými větvemi. Z ovocných stromů a keřů sloni konzumují pouze kůru, listy jen výjimečně. Malé palmy sloni často vytrhnou a sežerou i s kořeny. Z vyšších palem vytrhávají jen jejich růstovou střední část, ale tím často zahubí celou rostlinu.[1]

Výskyt ovoce v jejich potravě je pouze sezonní. Menší druhy ovoce sloni požírají v celku, zatímco větší jako jsou plody chlebovníku, nejdříve rozšlápnou nohou.[1]

Kmeny takových stromů jako je baobab a banánovník sloni narušují tak, aby se dostali k jeho měkké dřeni. V různorodosti rostlinných typů a konzumovaných částí rostlin nemá slon mezi býložravci sobě rovného.[1]

Sloni v Národním parku Tsavo v Keni tráví 48 - 63 % ze dne krmením, slon indický pozorovaný na Srí Lance trávil krmením přibližně 75 - 80 % času. Sloni v Murchison Falls Parku v Ugandě se krmili téměř neustále během celého dne, zastavovali se jen, pokud našli stín na odpočinek. U afrických slonů byly pozorovány tři výrazné změny ve smyslu intenzivnějšího krmení během krmení víceméně kontinuálního, a to ráno, odpoledne a poslední kolem půlnoci. Čas strávený krmením může být také snížen při pohybu a migracích za vodou a při hledání potravy.[5]

Pozorována byla také změna chování při krmení podle změn ročního období. Například když tráva začínala růst po prvních deštích, sloni trhali listy v malých shlucích bez vytržení celé rostliny. Zatímco, později, když tráva dosahovala výšky 0,5 až 1 m, sloni svým chobotem vytrhávali celé trsy, oprašovali je, vrchní část konzumovali a bazální část s kořeny pak odhazovali. K odstranění zeminy z rostlin sloni využívali přední končetiny, o které si rostliny oklepávali nebo je také uměli vyprat ve vodě.[8]