Vícekolejná trať

Tříkolejná železniční trať se nejčastěji zřizuje v příměstských úsecích (v Česku např. trať Poříčany – Praha-Libeň). V tomto případě se zpravidla krajní koleje používají jako jednosměrné a kolej, která je umístěna uprostřed se využívá pro obousměrný provoz. Takže např. v ranní špičce, kdy převládají vlaky ve směru do města, se pro tento směr využívají dvě koleje a pro směr z města pouze jedna kolej, v odpolední špičce se pak situace obrátí.

Občas se třetí kolej zřizuje jen na krátkém úseku, např. mezi sousedními stanicemi. Jejich účelem je odlehčení dvoukolejné trati, která je přetížena jen v tomto krátkém úseku, propojení sousedních stanic pouze pro určitý druh dopravy apod.

Kromě výše zmíněné tříkolejné trati Poříčany – Praha-Libeň je v Česku několik kratších tříkolejných tratí:

• Ostrava hlavní nádraží – Bohumín-Vrbice (jen do roku 2009, kdy byla třetí kolej snesena)
• Drahotuše – Hranice na Moravě (sloužila do prosince 2012, kdy byl v ČR celoplošně zaveden pravostranný provoz, pro jízdu z levostranně provozované trati Přerov – Bohumín na pravostranně provozovanou trať Hranice na Moravě – Horní Lideč bez kolize s trasami protijedoucích vlaků na jednom ze zhlaví stanice Hranice na Moravě, dnes se třetí kolej taktéž nadále používá)
• Bílina – odbočka České Zlatníky
• Plzeň hlavní nádraží – Plzeň-Jižní Předměstí

Takové tratě se nacházejí také zpravidla v okolí velkých měst. Dvě koleje (zpravidla vnitřní) bývají určeny pro dálkovou osobní, případně nákladní, dopravu, zbývající koleje (zpravidla vnější) se používají pro příměstskou dopravu.

V Česku existuje čtyřkolejná trať pouze v krátkém 10km úseku Praha hlavní nádraží – Praha-Hostivař.

Čtyřkolejný Ervěnický železniční koridor je z provozního hlediska brán jako dvoukolejka, protože nikdy nebyly v běžném provozu současně více než dvě koleje. Zbylé dvě koleje jsou z hlediska železničního provozu chápány jako staveniště.

V Brně u hlavního nádraží je tramvajový pás tvořen čtyřmi kolejemi, avšak jde o dvě souběžné tramvajové tratě

Za dvoukolejné, tříkolejné nebo vícekolejné trati není z hlediska železničního provozu považován ani souběh dvou tratí. Např. jako čtyřkolejná trať se nezasvěcenému pozorovateli jeví úsek Velká Chuchle – Radotín v Praze, podle železniční terminologie se však jedná o souběh dvoukolejných traťových úseků Praha-Radotín – Praha-Smíchov (vnitřní koleje) a Praha-Radotín – odbočka Tunel (vnější koleje).[1][2]

• Jednokolejná trať
• Dvoukolejná trať