Bílina (nádraží)

Bílina je železniční stanice ve východní části města Bílina v okrese Teplice ve Ústeckém kraji v těsné blízkosti řeky Bíliny. Leží na dvoukolejných elektrizovaných tratích Ústí nad Labem – Chomutov a Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina (3 kV ss). Přímo před stanicí se nachází městské autobusové nádraží. V Bílině se dále nacházejí železniční zastávky Bílina kyselka a Bílina-Chudeřice.

Bílina
Nádraží v Bílině
StátČesko Česko
KrajÚstecký kraj
MěstoBílina
Souřadnice50°33′14,04″ s. š., 13°46′18,84″ v. d.
Bílina (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice548198[1]
Tratě130, 131
Nadmořská výška205 m n. m.
V provozu od8. dubna 1968
Zabezpečovací zařízeníreléové[1]
Dopravních kolejí8 + 1 kusá[1]
Nástupišť (hran)2 (4)[1]
Prodej jízdenek
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy), Autobusové nádraží před staniční budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Původní zastávka Bílina - město
Interiér v bruselském stylu

Původní bílinská stanice (v němčině Bilin) byla postavena přibližně půl kilometru severozápadním směrem od polohy novějšího nádraží a zprovozněna 8. října 1870 společností Společnost c.k. privilegované Ústecko-teplické dráhy na trati do Chomutova. Další své tratě do Bíliny v letech 1872 a 1873 přivedly i společnosti Plzeňsko-březenská dráha a Duchcovsko-podmokelská dráha.

Z důvodu rozšiřování hnědouhelného lomu Bílina bylo v 60. letech 20. století rozhodnuto o přeložce a elektrizaci trati, a tedy i o zrušení starého a výstavbě nového nádraží v poloze při řece Bílině. Nákladní doprava zde byla zahájena 8. dubna 1968.

Modernizace

Nacházejí se zde dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody[1] a elektronickým informačním systémem pro cestující. V roce 2009 byla stržena část nádražní budovy (drážní byty).

Nádražní budova

Spolu s výstavbou nového nádraží vznikla i nová nádražní budova. Ta byla budována v letech 1963-1968. Autorem návrhu byl architekt Jan Šrámek, projektantem firma SUDOP Praha.[2] Nádražní budova, která má odbavovací halu s prosklenou uliční fasádou, měla v pravém podélném křídle provozní zázemí a poštu. V levém křídle byla restaurace a třípodlažní stavba s byty zaměstnanců; tato část byla v roce 2009 stržena pro výstavbu obchodního centra, ke kterému byla nádražní budova nově přičleněna.[3][4] V exteriéru i interiéru nádražní budovy se silně odráží prvky bruselského stylu. Stavba je v interiéru i exteriéru doplněna dobovými výtvarnými díly.[2][5]

V únoru 2022 budova není památkově chráněna.[2]

Odkazy

Reference
  1. Plánek stanice Bílina. Portál Provozování dráhy. SŽDC, listopad 2013.
  2. železniční nádraží - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
  3. VALCHÁŘOVÁ, Vladislava (ed.). Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 Seiten s. Dostupné online. ISBN 9788001048337, ISBN 8001048330. OCLC 772631576 S. 93.
  4. FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
  5. WWW.WENSE.CZ, wense® interactive design. NÁDRAŽÍ BÍLINA. Architektura 489 [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.