Casus belli
Casus belli [kázus belí] je latinský výraz z mezinárodního práva, který označuje incident, událost nebo skutečnost postačující jako důvod k vyhlášení války.[1]
Příklady
- Třetí pražská defenestrace v roce 1618 byla na počátku třicetileté války.
- Obléhání Fort Sumter vojsky Konfederace bylo rozbuškou americké občanské války
- Úspěšný Sarajevský atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este vedl Rakousko-Uhersko k vyhlášení války Srbsku a počátku první světové války.
- Fingované přepadení vysílačky v Gliwicích bylo oficiálním důvodem napadení Polska a začátku druhé světové války.
- Uzavření Tiránské úžiny v roce 1967 bylo válečným aktem, který rozpoutal šestidenní válku mezi Egyptem a Izraelem.
- Pro USA a jejich spojence představovala casus belli k válce v Perském zálivu irácká invaze do Kuvajtu roku 1990.
- Masakr civilistů a etnické čistky ze strany Srbů v Kosovu se stal důvodem pro útok NATO na Jugoslávii v březnu 1999.
- Teroristické útoky 11. září 2001 se staly důvodem k válce proti terorismu.
Operace pod falešnou vlajkou
Podrobnější informace naleznete v článku Operace pod falešnou vlajkou.
Operace pod falešnou vlajkou se dá označit za takové casus belli, které byly provedeny jednotkami agresora proti vlastním cílům s cílem získat záminku pro napadení protivníka. Rozdíl je tedy v přímém úmyslu válku vyvolat, zatímco v ostatních případech je válka „nechtěným“ následkem. Přepadení vysílačky v Gliwicích je příkladem zdokumentované operace pod falešnou vlajkou.
Reference
- Chabers 21st Century Dictionary. [s.l.]: Allied Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN 978-81-8424-329-1. S. 219. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.