Václav Libštejnský z Kolovrat

Syn Zdeňka Lva hraběte Kolowrat-Liebsteinského (1588–1640), komořího arcivévody Leopolda V. Tyrolského, plukovníka a Heleny Berkové z Dubé a Lipé (zemřela 1632). Kmotrem se mu stal císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna. Hned po narození jej otec zaslíbil Bohu a přál si, aby vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Hrabě Václav se tak stal příkladem vysoké barokní zbožnosti, pro kterou bývá někdy nazýván českým sv. Aloisem Gonzagou. 

Chrám sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně

Vystudoval jezuitské gymnázium na Malé Straně a pod dojmem vyprávění o skutcích a mučednictví jezuitů ve světě zatoužil kázat evangelium nevěřícím v Asii nebo Americe a dosáhnout mučednické smrti. Rektor pražské koleje jej odmítl přijmout do řádu, protože byl z urozené hraběcí bohaté rodiny. Hrabě Václav proto požádal císaře Ferdinanda III., aby mu umožnil darovat celý majetek Tovaryšstvu Ježíšovu, díky čemuž by pak byl přijat do řádu. Tomu se stalo dne 22. října 1650, kdy jej přijali do noviciátu v Brně, kam ho přivedl slavný filozof a teolog Rodrigo de Arriaga (1592–1667). Zde dne 23. října 1652 složil první slib. V letech 1655–1657 navázal studiem filosofii v Olomouci a Praze.

Václav byl velmi nadaný a zbožný, stal se příkladem extrémní barokní zbožnosti. Výborně hovořil česky, německy, italsky, latinsky a řecky, byl schopen číst bibli hebrejsky. Nechtěl používat jméno Kolowrat, aby mu snad nezajišťovalo privilegia, představení mu to ale nedovolili. Po studiích nechtěl působit v Čechách, neboť měl obavy, že bude muset přijmout čestnou funkci v zemské správě.

Mladý hrabě se v roce 1658 dostal na studia teologie v Římě, kde svým nadáním a horlivostí vzbuzoval velká očekávání, ale zemřel dříve, než stihl studium dokončit.

Erb Kolowratů na kostele sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně

Ke dni 24. 9. 1654 se hrabě Václav Kolowrat-Liebsteinský zřekl majetku ve prospěch Tovaryšstva Ježíšova a rozhodl se žít v chudobě. Veškeré finance čítající 178 500 zlatých, z toho 50 000 zlatých byla cena panství Střela a Hoštice, které zdědil po svém bezdětném strýci Oldřichu Františkovi hraběti Kolowrat-Liebsteinském a 31 000 zlatých byl odhad ceny panství Sloup, Konojedy, Řepice a Starosedlský hrádek, určil na stavbu chrámu svatého Mikuláše a profesního domu v Praze na Malé Straně a na zřízení hrobky Kolowratů s novou cínovou rakví pro jeho zemřelého otce.

Na štítu kostela sv. Mikuláše na Malé Straně nalezneme znak údajného mecenáše stavby, Františka Karla hraběte Kolowrat-Liebsteinského. Znak skutečného mecenáše hraběte Václava hraběte na průčelí chybí. Byl natolik skromný, že si nepřál, aby bylo jeho jméno se stavbou spojováno, po dokončení stavby byl tedy použit na průčelí chrámu erb jeho strýce hraběte Františka Karla. Hrabě Václav svou fundaci ani nechtěl spatřit, nebudoval památník svému jménu, nýbrž jej nechával budovat Ad Maiorem Dei Gloriam, K větší slávě boží.

Zemřel na tyfus již 6. října 1659 ve věku 24 let, na začátku druhého ročníku studia. Pochován byl v chrámu sv. Ignáce v Římě, pod kaplí sv. Aloise Gonzagy. Jeho jméno se nachází v galerii slavných jezuitů české provenience v refektáři pražského Klementina.