Václav Eusebius Popel z Lobkovic

Václav Eusebius Popel z Lobkovic (20. leden 1609 Praha22. duben 1677 Roudnice nad Labem), druhý panující kníže z Lobkovic, vévoda zaháňský (od roku 1646), byl český šlechtic a vojevůdce.

Václav Eusebius Popel z Lobkovic
Vévoda zaháňský
Ve funkci:
1646  1677
NástupceFerdinand August z Lobkovic
2. kníže z Lobkovic
Ve funkci:
1628  1677
PředchůdceZdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
NástupceFerdinand August z Lobkovic
2. vladař domu lobkowiczkého
Ve funkci:
16. červen 1628  22. duben 1677
PředchůdceZdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
NástupceFerdinand August z Lobkovic
Prezident tajné rady a 1. ministr
Ve funkci:
1669  1674
PanovníkLeopold I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
1665  1674
PanovníkLeopold I.
PředchůdceJan Ferdinand z Porcia
NástupceJan Maximilián z Lambergu
13. prezident dvorské válečné rady
Ve funkci:
1652  1665
PanovníkFerdinand III., Leopold I.
PředchůdceJindřich Šlik
NástupceAnnibale Gonzaga
Dvorský válečný rada
Ve funkci:
1636  ?
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.

Narození20. ledna 1609
Praha
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí22. dubna 1677 (ve věku 68 let)
Roudnice nad Labem Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníRoudnice nad Labem
Choť1. Johana Myšková ze Žlunic
2. Augusta Žofie Bavorská
RodičeZdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic a Polyxena z Pernštejna
DětiFerdinand August z Lobkovic
Ocenění1644 Řád zlatého rouna (č. 403)
CommonsVáclav z Lobkowicz
1672 potvrzení říšského knížecího stavu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Byl jediným synem Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic a Polyxeny z Pernštejna. Po skončení studií se věnoval vojenské službě. V roce 1631 byl jmenován plukovníkem, od roku 1636 velel vojenskému oddílu a v roce 1646 stal se vrchním velitelem říšské armády. V roce 1636 byl jmenován dvorským válečným radou, v roce 1640 polním podmaršálem, v roce 1647 vrchním polním maršálem, v roce 1652 prezidentem dvorské válečné rady. V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem.[1] Úřad nejvyššího císařského hofmistra zastával od roku 1665, prvním ministrem říše jej císař jmenoval v roce 1669. V této funkci mimo jiné s ostatními členy státní rady potrestal Wesselényiho spiknutí chorvatské a uherské šlechty vůči císaři. Vládl téměř neomezeně a snažil se o spojenectví s Francií. V roce 1674 přivodila španělská strana jeho pád, 19. října 1674 byl zatčen a vykázán do domácího vězení na roudnickém zámku.

Pohřben byl v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem.

Tituly

V roce 1644 byl přijat mezi rytíře Řádu Zlatého rouna. Císař v roce 1641 povýšil jeho říšské panství Neustadt a. d. W. a Störnstein na okněžněné hrabství Sternstein (Sterneck) a v roce 1653 jej uvedl do kolegia říšských knížat (říšská knížecí rada). V roce 1646 získal knížectví Zaháňské a s ním i vévodský titul.

Majetek

Roudnice nad Labem, Chlumec, Litomyšl, Lobkovice, Waldthurn, Schönsee

Potomci

  • První manželka (3. 11. 1638) Johana hraběnka Myškovna ze Žlunic (1600 – 17. 1. 1650, pohřbena v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem), dcera Karla Častovce Myšky ze Žlunic († 1602) a Magdaleny Kaplířové ze Sulevic († 1617), vdova po Václavu Štastném Pětipeském z Chýš († 1638); bezdětné manželství
  • Druhá manželka (20. 1. 1653) evangelička Augusta Žofie falckraběnka na Rýně ze Sulzbachu (22. 11. 1624 – 30. 4. 1682 Norimberk), dcera Augusta Bavorského (1582-1632), falckraběte rýnského z Sulzbachu, a Hedviky princezny z Holstein-Gottorup (1603-1657), narodilo se jim pět dětí:
    • syn (*/† 31. 1. 1654)
    • Ferdinand August Leopold (1655 – 1715)
    • Filip Ferdinand Adalbert (12. 9. 1656 – 2. 1. 1659)
    • Marie Hedvika Zofie (30. 4. 1658 – 24. 3. 1660)
    • František Vilém Ignác (15. 9. 1659 – 6. 1. 1698)

Mezi přímé potomky Václava Eusebia z Lobkovic patří např. ruský car Mikuláš I., ale také anglický král Jiří VI. (a tedy i jeho dcera Alžběta) anebo princ Filip, vévoda z Edinburghu. Aktuální následník britského trůnu Charles je tedy přímým potomkem Václava Eusebia ze strany obou rodičů.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 377.

Literatura

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 130.
  • KUBEŠ, Jiří. Český šlechtic řídil chod monarchie. Živá historie. Březen 2010, s. 48–50.
  • POLÍVKA, Eduard. Pět století lobkowiczkých numismatických památek 1547-1958. Praha: Česká numismatická společnost, 1998.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.