Waldthurn
Waldthurn je trhová obec v Horní Falci v okrese Neustadt an der Waldnaab v Bavorsku. K obci přináleží také poutní místo Fahrenberg.
Waldthurn | |
---|---|
Letecký pohled na Waldthurn v roce 2016 | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°40′17″ s. š., 12°19′56″ v. d. |
Nadmořská výška | 556 m n. m. |
Stát | Německo |
Waldthurn | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 30,96 km² |
Počet obyvatel | 1 913 (2018) |
Hustota zalidnění | 61,8 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 09657 |
PSČ | 92727 |
Označení vozidel | NEW, ESB, VOH |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
Sousedními obcemi jsou od západu: Theissel, Floss, Flossenbürg, Georgenberg, Pleystein a Vohenstrauss.
Theissel | Floss | Flossenbürg | ||
Georgenberg | ||||
Waldthurn | ||||
Vohenstrauss | Vohenstrauss | Pleystein |
Obec zahrnuje 20 místních částí:
- Albersrieth
- Brunnhof
- Buch
- Frankenrieth
- Goldbrunn
- Irlhof
- Kühbachhof
- Lennesrieth
- Lindnermühle
- Maienfeld
- Mangelsdorf
- Oberbernrieth
- Oberfahrenberg
- Ottenrieth
- Sandbachhöf
- Spielberg
- Unterfahrenberg
- Waldthurn
- Wampenhof
- Woppenrieth
Dějiny obce
První osídlení
Od 8. století se v oblasti kolem řek Pfreimd a Náby postupně usazovali slovanské kmeny přicházející z východu. Slovanská místní jména jako Döllnitz, Söllitz, Köttlitz, Gleiritsch, Hohentreswitz nebo Trefnitz svědčí o dřívější slovanské přítomnosti v oblasti kolem řeky Pfreimd. Slovanští osadníci pronikající z východu se v této oblasti setkali s Bavory postupujícími na sever od jihu. Oblastí dnešní Horní Falce procházely dvě důležité obchodní stezky, známé také jako staré cesty. Většinou vedly podél řek. Jedna z těchto starých silnic mířila ze Sulzbach-Rosenbergu přes Luhe, Michldorf, Kaimling, Waldau a Waldthurn do Tachova a dál do Čech.
Panství Waldthurn
První zmínka o Waldthurnu pochází z roku 1217, kdy je zmiňován majitel Friedrich z Waldthurnu. Panství Waldthurn tehdy zahrnovalo vsi Waldthurn, Lennesrieth, Remmelberg, Letzau (Leutsowe), Pirk, Tresenfeld a menší osady Bernhof a Willhof. Po roce 1308 převzali panství Waldthurn Waldauští. Ti si začali říka Waldauští z Waldthurnu. V roce 1335 vlastnili Letzau se 7 farmami, 2 statky a dvěma neúrodnými farmami. V 1352 se Waldauským z Waldthurnu podařilo získat několik majetků od Waldsassenského kláštera, spolu s jinými Waldkirch, Bernrieth, Dimpfl a Fahrenberg a klášterní osadu Waldsassen. Od poloviny 14. století do roku 1806 bylo panství Waldthurn českým lénem. 10. dubna 1540 Georg z Waldau a Waldthurnu prodal statek Waldthurn s hradem Schellenberg Willibaldovi z Wirsbergu, který pocházel z hradu Wirsberg nedaleko Kulmbachu. Urbář Waldthurnského majetku z roku 1666, vypráví také o klášteře na vrchu Fahrenbergu ve kterém „byli cisterciáci, kteří přišli před mnohými lety z Waldsassenu. Byli objeveni po třicetileté válce příchozími kalvinistickými sedláky a zabiti. Při této události byl oltář panny Marie prostřelen do krku, což je dodnes vidět.“ Daně dříve placené klášteru Fahrenberg byly nově odváděny Waldauským z Waldthurnu, později jejich nástupcům z Wirsbergu. Jako odúmrť českého krále16. května 1656 prodal císař Ferdinand III. panství Waldthurn Václavu z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili Waldthurn až do roku 1806, kdy prodali panství Bavorskému království.
Mnoho cenných historických budov shořelo při velkém požáru 5. října 1865.
Pamětihodnosti
- Fahrenberg s poutním kostelem Navštívení Panny Marie
- Bývalý lobkovický zámek tzv. Nový zámek
- Katolický farní kostel sv. Šebestiána
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Waldthurn na Wikimedia Commons