Václav Šašek z Bířkova

Cestopis nese titul Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa v letech 1465-67. Byl napsán česky, ale originál se nezachoval, pouze latinský překlad, který roku 1577 pořídil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Zpět do češtiny knížku přeložil nejdříve Josef Augustin Slavík, naposledy Bohumil Mathesius. Autorství cestopisu bylo dlouho nejisté, Václava Šaška z Bířkova jako autora identifikoval až August Sedláček na začátku 20. století.[1] Josef Dobrovský se před ním domníval, že jméno Šašek bylo označením povolání, tedy dvorního šaška (často byli i diplomaty), k čemuž poukazovalo i to, že v textu bylo slovo "šašek" s malým počátečním písmenem. František Palacký se domníval, že autorem je rytíř Šašek z Mezihoří.[2]

Cestovní deník realisticky popisuje diplomatickou cestu čtyřiceti poslů krále Jiřího z Poděbrad. Autor se zajímal o zvyky, život a zeměpis navštívených zemí. Zaujala ho často architektura, města jako Milán, Benátky, Padova či Cordóba. Dosti nelichotivě se vyjadřuje o Angličanech. Z cesty byl pořízen ještě jeden cestopis, německy psaný, z pera Gabriela Tetzela z Gräfenbergu, německého kupce a bankéře, který se k poselstvu přidal v Norimberku. Šaškův cestopis inspiroval Aloise Jiráska k napsání knihy Z Čech až na konec světa.