Mírové poselstvo Jiřího z Poděbrad
Mírové poselstvo krále Jiřího z Poděbrad, latinsky Tractatus pacis toti Christianitati fiendae, neboli dohoda o míru veškerého křesťanstva, či prostě jen Cultus pacis nebo Tractatus pacis byl diplomatický projekt iniciovaný v 15. století českým králem Jiřím z Poděbrad.
Cílem projektu bylo dosažení všeobecného míru a spolupráce. Podmínkou úspěchu ovšem bylo současné nutné upuštění od dosavadní středověké myšlenky univerzální říše, jak ji praktikoval císař Fridrich III. společně s papežem, a nahrazení novou, do té doby neznámou ideou stálého společenství nezávislých a vzájemně rovných evropských států. Dohoda, nabízena Jiřím z Poděbrad, kromě toho, že měla zajistit mír pokud možno v celé Evropě, měla sloužit především jako pojistka k zamezení útoků na České království ze strany sousedních zemí. Dalším důvodem, však byla také snaha o získání možných politických spojenců v hrozícím konfliktu s papežem.
Průběh mise
K dosažení plánu podnikl český král konkrétní kroky. V letech 1462–1464 z Prahy do Štrasburku vyjela diplomatická mise pod diplomatickým vedením králova poradce, humanisty Antoina Marina z Grenoblu. Během těchto dvou let proběhla jednání s polským a uherským králem, poselstvo opakovaně navštívilo Serenissimu (Benátskou republiku), Francouzské království, Burgundské vévodství, Polské a Uherské království, Braniborské markrabství a Saské kurfiřtství.
S příznivým ohlasem se však plán setkal jen u německých knížat, polského a francouzského krále. Benátčané odmítli dělat něco bez papeže. Uherský král Matyáš Korvín byl přímo uplacen papežskými subsidiemi, Burgundsko jako tehdejší rival Francie k záležitosti zaujalo chladný postoj. Ani tajné poselstvo z května 1464 určené zvlášť pro Francii, vedené Marinem společně s Albrechtem Kostkou z Postupic, nebylo, kvůli intrikám a tlaku kuriální diplomacie, úspěšné. Ludvík XI. souhlasil pouze s dvoustrannou smlouvou o přátelství.
Příčiny neúspěchu
Plán krále Jiřího z Poděbrad měl mít podobu multilaterální dohody, což bylo v rámci tehdejších mezinárodních diplomatických nástrojů středověku, kdy většina smluv byla bilaterálních, velmi neobvyklé. Myšlenka mírové smlouvy byla na svoji dobu převratná a v mnohém svou dobu předběhla. I to byl zřejmě důvod, proč idea vytvoření středověkého „společenství národů“ nakonec nenašla pochopení.
Dalším z důvodů zřejmě byla také skutečnost, že plán ignoroval papežskou moc. V polovině 15. století nebylo možné do tak významného plánu nezahrnout Svatý stolec.
Význam
Projekt nabízel řešení tří významných otázek středověké Evropy:
- nastolení trvalého vzájemného míru mezi křesťany
- obrany křesťanství proti turecké hrozbě
- nové uspořádání Evropy
Dohoda měla vzájemně zavazovat strany (státy) na základě podobných práv k odpovědnosti v dosahování společných cílů. Všechny aspekty poukazují na to, že Mírová dohoda českého krále byla z dnešního pohledu první multilaterální dohodou v Evropě vůbec.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty on the Establishment of Peace throughout Christendom na anglické Wikipedii.
Literatura
- Treaty on the Establishment of Peace throughout Christendom. Edit. Kejř J., Transl. Dvořák I. In VANĚČEK V., The Universal Peace Organization of King George of Bohemia a fifteenth Century Plan for World Peace 1462 / 1464. Praha: Nakladatelství ČSAV 1964, str. 81-90.
- Cultus Pacis. Etudes et documents du Symposium Pragense Cultus Pacis 1464-1964. Ed. Václav Vaněček. Prague 1966.
- BOUBÍN, Jaroslav, a kol., Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Praha, Historický ústav, 2015. 292 s. ISBN 978-80-7286-263-4.