Urszula Kielanová

Své největší sportovní úspěchy zaznamenala především na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Na juniorském mistrovství Evropy v Doněcku v roce 1977 skončila sedmá. O rok později získala bronzovou medaili na halovém mistrovství Evropy v Miláně a zúčastnila se evropského šampionátu, který pořádala Praha. Na strahovském stadionu Evžena Rošického obsadila výkonem 185 cm 8. místo.

V roce 1979 ve Vídni vybojovala na halovém ME stříbrnou medaili (185 cm). Na následujícím halovém ME 1980 v tehdy západoněmeckém Sindelfingenu získala bronz. Ve finále překonala laťku ve výšce 193 cm. Na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě prohrála jen s italskou výškařkou Sarou Simeoniovou, která jako jediná v soutěži překonala laťku ve výšce 197 cm.[1] Jejím posledním úspěchem byla bronzová medaile na halovém ME 1981 ve francouzském Grenoblu, kde si vytvořila výkonem 194 cm osobní rekord.[2] Na halovém evropském šampionátu v Madridu v roce 1986 skončila na 9. místě. O rok později na halovém MS v americkém Indianapolisu se umístila na 11. místě.

Je trojnásobnou vítězkou třineckého halového mítinku Beskydská laťka z let 1978 – 1980. Do roku 2005 držela hodnotou 193 cm rekord mítinku. Je trojnásobnou halovou mistryní Polska (1978, 1979, 1981) a dvojnásobnou mistryní Polska pod otevřeným nebem (1978, 1980).