Sara Simeoniová

Sara Simeoniová (* 19. dubna 1953, Rivoli Veronese, Provincie Verona) je bývalá italská atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a čtyřnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Sara Simeoniová
Osobní informace
Narození19. dubna 1953 (68 let)
Rivoli Veronese
Stát Itálie
Výška178 cm
Hmotnost60 kg
Manžel(ka)Erminio Azzaro
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH4
Účasti na MS1
Účasti na ME5
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Atletika na LOH
stříbro LOH 1976 skok do výšky
zlato LOH 1980 skok do výšky
stříbro LOH 1984 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1974 skok do výšky
zlato ME 1978 skok do výšky
bronz ME 1982 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato HME 1977 skok do výšky
zlato HME 1978 skok do výšky
zlato HME 1980 skok do výšky
zlato HME 1981 skok do výšky

Kariéra

Olympijské hry

Čtyřikrát reprezentovala na letních olympijských hrách, čtyřikrát se kvalifikovala do finále. Poprvé se zúčastnila olympiády v roce 1972 v Mnichově, kde skončila na 6. místě (185 cm). O čtyři roky později v Montrealu překonala 191 cm, čímž vybojovala stříbrnou medaili. Největší úspěch zaznamenala na LOH 1980 v Moskvě, kde získala zlatou medaili v novém olympijském rekordu 197 cm.[1] Uspěla také na olympiádě v Los Angeles 1984, kde nesla při slavnostním zahájení vlajku Itálie a výkonem rovných dvou metrů vybojovala druhé stříbro. Výše skočila jen Ulrike Meyfarthová ze Západního Německa, která překonala 202 cm.

Světový rekord

Bronzovou medaili si odvezla z evropských šampionátů v Římě (1974) a Athén (1982). Nejcennější medaili pak získala v roce 1978, kdy se konalo ME v Praze, na stadionu Evžena Rošického. Těsně před startem šampionátu v italské Brescii vylepšila o jeden cm světový rekord Rosemarie Ackermannové, která poprvé v historii pokořila hranici dvou metrů 26. srpna 1977 v Berlíně.[2] Ve finále ME Simeoniová vlastní světový rekord vyrovnala a výkonem 201 cm vybojovala titul mistryně Evropy před Ackermannovou a Brigitte Holzapfelovou. Rekord italské výškařky překonala na ME v Athénách 8. září 1982 Ulrike Meyfarthová, která vytvořila nový světový rekord hodnotou 202 cm.

Ostatní úspěchy

Velmi úspěšná byla rovněž i v hale. Sedmkrát se zúčastnila halových ME (Rotterdam 1973 – 9. místo, Göteborg 1974 – 11. místo, Katovice 1975 – 4. místo), přičemž čtyřikrát dokázala vybojovat zlatou medaili. Poprvé na halovém ME 1977 ve španělském San Sebastiánu. 23. února 1978 v Miláně vyrovnala výkonem 195 cm halový světový rekord Rosemarie Ackermannové a v témže městě poté obhájila titul halové mistryně Evropy.[3] Další dva tituly získala v roce 1980 v Sindelfingenu a o rok později v Grenoblu výkonem 197 cm.[4]

Hned pět medailí (dvě zlaté, stříbro, dvě bronzové) dokázala postupně v letech 1973–1981 vybojovat na světových letních univerziádách.[5] Téměř 29 let držela i italský národní rekord (201 cm). Překonala ho až 24. června 2007 v Miláně výškařka Antonietta Di Martinová, která skočila 203 cm.

Atletickou kariéru ukončila po ME ve Stuttgartu v roce 1986.

Osobní rekordy

Odkazy

Reference
  1. Olympic Records Progression - HJ (Women)
  2. World Records Progression - High Jump (Women)
  3. World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
  4. Kompletní výsledky HME 1981
  5. WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - WOMEN)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.