Olomoucké tvarůžky

První písemná zmínka pochází již z 15. století, kdy byly tvarůžky součástí jídelníčku lidí na venkově. Označení olomoucké tvarůžky pak vzniklo díky trhům v Olomouci, kde se tvarůžky prodávaly. Většina tvarůžků se však vyráběla v okolních vesnicích pod názvem selské tvarůžky. Slovo tvarůžky má svůj původ ze sýru, který je meziproduktem výroby tvarůžků.[1]

Dnešní výrobu v Lošticích zahájil Josef Wessels se svým synem Aloisem v roce 1876. Výroba se rozšiřovala až do první světové války, kdy firma zaměstnávala 36 lidí a stala se největším výrobcem tvarůžků. V roce 1902 byla s podporou státu postavena Mlékařská škola v Kroměříži, která vychovávala odborníky do mlékáren a byla i výzkumným pracovištěm. Ve škole se pořádaly i kurzy pro tvarůžkářky a byla postavena „vzorová tvarůžkárna“. Po roce 1948 byla výrobna znárodněna a, jak uvádí firma A.W., „výroba tvarůžků dlouhodobě klesala, do technologie a zejména objektů tvarůžkárny se téměř neinvestovalo.“[2] V roce 1991 byla firma v restituci navrácena potomkům původních majitelů, kteří ihned zahájili výrobu. V roce 2010 tak tvarůžky získaly v rámci Evropské unie chráněné zeměpisné označení. V současnosti firma A.W. v Lošticích zaměstnává přes 130 zaměstnanců a ročně vyrobí přes dva tisíce tun tvarůžků.^[zdroj?]. Od roku 2020 se vyrábí tento sýr na dalším místě Olomouckého kraje a to ve Velké Bystřici - pod značkou TVARGLE. Tvargle zrají v kamenných sklepích s vysokým podílem ruční práce a ze 100% českého tvarohu. Tvarůžky jsou důležitým prvkem moravské kuchyně, zvláště na Hané.

Olomoucké tvarůžky jsou zrajícím sýrem vyrobeným z odstředěného mléka a vyznačují se nízkým obsahem tuku. Jak uvádí sám výrobce: „Tvarůžky mají ojedinělou pikantní chuť, typickou vůni, povrch se zlatožlutým mazem a poloměkkou až měkkou konzistencí s patrným světlejším jádrem.“[2]

Klapačka na tvarůžky

Tradičně tvarůžky vyráběly ženy, které se označovaly jako pleskačky a využívaly dřevěných nástrojů, tzv. klapaček, které dávaly tvarůžkům tvar koleček. Princip výroby se dodnes nezměnil, jen ruční práci z části nahradily moderní stroje. Základem výroby je netučný tvaroh, který zraje se solí. Poté se semele a vytvaruje do válečků, věnečků či tyčinek. Následně se nechávají tvarůžky několik dní zrát v sušárně. Poté jsou tvarůžky promyty, kdy dochází k omytí kvasinek na povrchu a může tak začít působit směs bakteriálních kultur. Na sušících roštech pak dochází k prozrání tvarůžků do hloubky. Z roštů jsou pak sesbírány do beden a uloženy do chladicí místnosti, kde ještě jeden až dva dny dozrávají.

Poštulkovy tvarůžkové moučníky

Muzeum olomouckých tvarůžků bylo otevřeno v roce 1994 v prostorách původní výrobny v Lošticích. V průběhu roku 2013 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, jelikož v místech výrobního závodu byl omezen rozvoj a bylo přesunuto do nových prostor. Nabízí pohled na vývoj výroby tvarůžků na Hané. Nové muzeum je otevřené od 26. června 2014 a obsahuje spoustu moderního vybavení. Dostanete se tedy od historie a prvních zmínek o Olomouckých tvarůžcích až přes současnou výrobu, kdy už některé činnosti nahradily stroje. V současné době muzeum navštívil 170 000. návštěvník (2. srpna 2021).[3] V Lošticích sídlí také podniková prodejna, Tvarůžková cukrárna a Tvarůžkové bistro. Do podnikové prodejny se dá dostat při výstupu z muzea a nebo přímo z náměstí. Tvarůžková cukrárna nabízející mimo jiné Poštulkovy tvarůžkové moučníky – slané tvarůžkové kremrole, šátečky či dortíky a další speciality, jako je například tvarůžkový langoš, hot dog či bramboráček. Skvělou specialitou je také tvarůžková zmrzlina, která je k dostání v kavárně u Lišky Bystroušky hned vedle podnikové prodejny.[4]