Turečtina
Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Osmanská turečtina používala výhradně turecké osmanské písmo (variantu arabského písma) až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.
Turečtina (Türkçe) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Turecko, Bulharsko, Kypr, Řecko, Severní Makedonie, Rumunsko, Uzbekistán, Německo |
Počet mluvčích | 77 milionů – 83 milionů |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Turecká jazyková rada (Türk Dil Kurumu) |
Úřední jazyk | Kypr, Severní Makedonie, Severokyperská turecká republika, Turecko, uznávána jako jazyk menšiny v Bulharsku |
Kódy | |
ISO 639-1 | tr |
ISO 639-2 | tur (B) tur (T) |
ISO 639-3 | tur |
Ethnologue | TRK |
Wikipedie | |
tr.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kazaštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Rozšíření jazyka
V Turecku a turecké části Kypru je turečtina úředním jazykem, turecky však mluví i mnoho menšin po celém světě.
Abeceda
Turečtina používá od roku 1928 pro zápis latinku. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. Některá písmena (Â, Ç, Ğ, I, İ, Î, Ö, Ş, Û a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka.
Velká písmena:
Malá písmena:
Turečtina má 8 samohlásek (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek.
Názvy písmen
Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají souhláska + e. Jediná výjimka je písmeno ğ, jeho název je „yumuşak ge“ („měkké gé“)
- a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.
Výslovnost
Turecký pravopis je vždy fonetický a zápis každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v mezinárodní fonetické abecedě a jejich přibližná výslovnost podle češtiny
Písmeno | IPA | Přibližná výslovnost v češtině |
Písmeno | IPA | Přibližná výslovnost v češtině | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
A | a | /a/ | jako a | M | m | /m/ | jako m |
B | b | /b/ | jako b | N | n | /n/ | jako n |
C | c | /dʒ/ | jako dž | O | o | /o/ | jako o |
Ç | ç | /tʃ/ | jako č | Ö | ö | /œ/ | jako německé ö |
D | d | /d/ | jako d | P | p | /p/ | jako p |
E | e | /e/ | jako e | R | r | /ɾ/ | jako r |
F | f | /f/ | jako f | S | s | /s/ | jako s |
G | g | /g/ nebo /ɟ/ | jako g | Ş | ş | /ʃ/ | jako š |
Ğ | ğ | /ɣ/ | prodlužuje předchozí samohlásku | T | t | /t/ | jako t |
H | h | /h/ | jako h | U | u | /u/ | jako u |
I | ı | /ɯ/ | tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku | Ü | ü | /y/ | jako německé ü |
İ | i | /i/ | jako i | V | v | /v/ | jako v |
J | j | /ʒ/ | jako ž | Y | y | /j/ | jako j |
K | k | /k/ nebo /c/ | jako k | Z | z | /z/ | jako z |
L | l | /ɫ/ nebo /l/ | jako l |
Přízvuk
Obecně přízvuk v turečtině leží na poslední slabice. Výjimkou jsou příslovce, citoslovce, spojky, oslovení, zeměpisné názvy a některé přípony. V některých případech přízvuk určuje význam slova (například ártık/arık).
Příklady
Číslovky
Turecky | Česky |
bir | jeden |
iki | dva |
üç | tři |
dört | čtyři |
beş | pět |
altı | šest |
yedi | sedm |
sekiz | osm |
dokuz | devět |
on | deset |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně):
- Göklerdeki Babamız,
- Adın kutsal kılınsın.
- Egemenliğin gelsin.
- Gökte olduğu gibi,
- yeryüzünde de Senin istediğin olsun.
- Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver.
- Bize karşı suç işleyenleri bağışladığımız gibi,
- Sen de bizim suçlarımızı bağışla.
- Ayartılmamıza izin verme.
- Bizi kötü olandan kurtar.
- Amin.
Všeobecná deklarace lidských práv
turecky | Bütün insanlar hür, haysiyet ve haklar bakımından eşit doğarlar. Akıl ve vicdana sahiptirler ve donatılmış olan birlikte kardeşlik ruhu içinde hareket etmelidirler. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Literatura
- KUČERA, Petr. Podrobná gramatika turečtiny. Brno. Lingea 2014. 494 S. ISBN 978-80-87471-79-1.
- HRISTOVA, Radka. Stručná mluvnice tureckého jazyka. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 147 s. ISBN 80-7184-736-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu turečtina na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo turečtina ve Wikislovníku
- Kategorie Turečtina ve Wikislovníku