Turečtina

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Osmanská turečtina používala výhradně turecké osmanské písmo (variantu arabského písma) až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.

Turečtina (Türkçe)
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníTurecko, Bulharsko, Kypr, Řecko, Severní Makedonie, Rumunsko, Uzbekistán, Německo
Počet mluvčích77 milionů – 83 milionů
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorTurecká jazyková rada (Türk Dil Kurumu)
Úřední jazykKypr, Severní Makedonie, Severokyperská turecká republika, Turecko, uznávána jako jazyk menšiny v Bulharsku
Kódy
ISO 639-1tr
ISO 639-2tur (B)
tur (T)
ISO 639-3tur
EthnologueTRK
Wikipedie
tr.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kazaštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Rozšíření jazyka

V Turecku a turecké části Kypru je turečtina úředním jazykem, turecky však mluví i mnoho menšin po celém světě.

Abeceda

Turečtina používá od roku 1928 pro zápis latinku. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. Některá písmena (Â, Ç, Ğ, I, İ, Î, Ö, Ş, Û a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka.


Velká písmena:

A, Â, B, C, Ç, D, E, F, G, Ğ, H, I, İ, Î J, K, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Û, Ü, V, Y, Z

Malá písmena:

a, â, b, c, ç, d, e, f, g, ğ, h, ı, i, î j, k, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, û, ü, v, y, z.


Turečtina má 8 samohlásek (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek.


Názvy písmen

Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají souhláska + e. Jediná výjimka je písmeno ğ, jeho název je „yumuşak ge“ („měkké gé“)

a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.

Výslovnost

Turecký pravopis je vždy fonetický a zápis každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v mezinárodní fonetické abecedě a jejich přibližná výslovnost podle češtiny

Písmeno IPA Přibližná výslovnost
v češtině
Písmeno IPA Přibližná výslovnost
v češtině
Aa/a/jako aMm/m/jako m
Bb/b/jako bNn/n/jako n
Cc/dʒ/jako Oo/o/jako o
Çç/tʃ/jako čÖö/œ/jako německé ö
Dd/d/jako dPp/p/jako p
Ee/e/jako eRr/ɾ/jako r
Ff/f/jako fSs/s/jako s
Gg/g/ nebo /ɟ/jako gŞş/ʃ/jako š
Ğğ/ɣ/prodlužuje předchozí samohláskuTt/t/jako t
Hh/h/jako hUu/u/jako u
Iı/ɯ/tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krkuÜü/y/jako německé ü
İi/i/jako iVv/v/jako v
Jj/ʒ/jako žYy/j/jako j
Kk/k/ nebo /c/jako kZz/z/jako z
Ll/ɫ/ nebo /l/jako l

Přízvuk

Obecně přízvuk v turečtině leží na poslední slabice. Výjimkou jsou příslovce, citoslovce, spojky, oslovení, zeměpisné názvy a některé přípony. V některých případech přízvuk určuje význam slova (například ártık/arık).

Příklady

Číslovky

TureckyČesky
birjeden
ikidva
üçtři
dörtčtyři
beşpět
altıšest
yedisedm
sekizosm
dokuzdevět
ondeset

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Göklerdeki Babamız,
Adın kutsal kılınsın.
Egemenliğin gelsin.
Gökte olduğu gibi,
yeryüzünde de Senin istediğin olsun.
Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver.
Bize karşı suç işleyenleri bağışladığımız gibi,
Sen de bizim suçlarımızı bağışla.
Ayartılmamıza izin verme.
Bizi kötü olandan kurtar.
Amin.

Všeobecná deklarace lidských práv

turecky 

Bütün insanlar hür, haysiyet ve haklar bakımından eşit doğarlar. Akıl ve vicdana sahiptirler ve donatılmış olan birlikte kardeşlik ruhu içinde hareket etmelidirler.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Literatura

  • KUČERA, Petr. Podrobná gramatika turečtiny. Brno. Lingea 2014. 494 S. ISBN 978-80-87471-79-1.
  • HRISTOVA, Radka. Stručná mluvnice tureckého jazyka. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 147 s. ISBN 80-7184-736-4.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.