Oghuzské jazyky

Oghuzské jazyky tvoří většinovou skupinu turkických jazyků; mluví jimi více než 90 milionů lidí v oblasti od Balkánu po Čínu.

Lingvistické znaky

Oghuzské jazyky sdílejí mnoho znaků, což vedlo lingvisty k tomu, aby je označili jako skupinu. Některé mají znaky společné i s dalšími turkickými jazyky, některé jsou pro tuto skupinu unikátní.

Sdílené znaky
  • vynechávání počátečního „h“ (zachovává pouze chaladžština)
  • vynechávání instrumentálu (zachovává pouze chaladžština a jakutština-sacha)

Unikátní znaky
  • vyjadřování plozivní souhlásky před předními samohláskami (gör- < kör- „vidět“)
  • vynechávání q/ɣ po ɨ/u (quru < quruq „suchý“, sarɨ < sarɨɣ „žlutý“)
  • změna v příslovečném -gan- na -an-

Zařazení

Oghuzské jazyky se podle místa užití a společných znaků mohou dělit na tři hlavní skupiny:

Nezařazené
  • salarština – mluví jí okolo 70 000 lidí v Číně
  • krymskotatarština a urumština – z historického hlediska patří mezi kypčacké jazyky, ale byly tak ovlivněny ostatními oghuzskými jazyky, že je těžké je definitivně zařadit
  • pečeněžština – pravděpodobně jde o oghuzský jazyk, ale je tak slabě zdokumentován, že je obtížné jej v této skupině jazyků zařadit

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oghuz languages na anglické Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.