Petr Kučera (překladatel)

Vystudoval turkologii, dějiny a kulturu islámských zemí a teorii a dějiny literatur zemí Asie a Afriky (PhD., 2008) na FF UK v Praze. Pobýval na dlouhodobých stážích na univerzitách v Berlíně (Freie Universität Berlin, 2001–2002), Ankaře (Ankara Üniversitesi, 2003–2004), Istanbulu (Boğaziçi Üniversitesi, 2005–2006) a Princetonu (USA, 2006–2007). Působil také na School of Oriental and African Studies při University of London (2010–2011) a na Ludwig-Maximillians-Universität v Mnichově (2014). Do roku 2016 vyučoval turečtinu a tureckou literaturu na FF UK a působil jako soudní tlumočník tureckého jazyka. Mezi lety 2016 a 2021 byl juniorským profesorem turkologie na Hamburské univerzitě (Universität Hamburg). Od roku 2021 je řádným profesorem turecké literatury na Gutenbergově univerzitě v Mohuči (Johannes Gutenberg-Universität Mainz), kde vyučuje klasickou a moderní literaturu a turecké dějiny. Napsal řadu odborných studií o Turecku a turecké literatuře. Je redaktorem portálu iLiteratura.cz.

• Z Istanbulu až na konec světa: Osmanské cetopisy z přelomu 19. a 20. století. Academia, Praha 2019, 260 str. (spoluautor: J. Malečková).
• Podrobná gramatika turečtiny. Lingea, Brno 2014, 490 str.
• Türkçe-Çekçe ve Çekçe-Türkçe Konuşma Kılavuzu. Yargı Yayınevi, Ankara 2007, 334 str.

• Orhan Pamuk: Jmenuji se Červená (z turečtiny; orig. Benim Adım Kırmızı, česky 2007)
• Orhan Pamuk: Sníh (z turečtiny; orig. Kar, česky 2009)
• Orhan Pamuk: Bílá pevnost (z turečtiny; orig. Beyaz Kale, česky 2010)
• Klaus Kreiser a Christoph Neumann: Dějiny Turecka (z němčiny; orig. Kleine Geschichte der Türkei, česky 2010)
• Orhan Pamuk: Černá kniha (z turečtiny; orig. Kara Kitap, česky 2011)
• Orhan Pamuk: Muzeum nevinnosti (z turečtiny; orig. Masumiyet Müzesi, česky 2012)
• Orhan Pamuk: Tichý dům (z turečtiny; orig. Sessiz Ev, česky 2014)
• Çiler Ilhanová: Exil (z turečtiny; orig. Sürgün, česky 2015)
• Orhan Pamuk: Istanbul. Vzpomínky a město (z turečtiny; orig. İstanbul. Hatıralar ve şehir, česky 2015).
• Rainer Hermann: Konečná stanice islámský stát? (z němčiny, spolu s J. Kučerovou, 2016).
• Orhan Pamuk: Jiné barvy (z turečtiny; výbor z esejů , 2017).
• Orhan Pamuk: Cosi divného v mé hlavě (z turečtiny; orig. Kafamda Bir Tuhaflık, 2020)

• Magnesia Litera za nejlepší překlad a Magnesia Litera – Objev roku 2008 [1]