Tunel Nad Budy

Výstavbou trati pro společnost Rakovnicko-protivínské dráhy byla pověřena vídeňská stavební firma, která převedla řízení prací na firmu J. Muzika a spol.[2] Trať byla uvedena do provozu v roce 1876. V prvních letech provozu se na trati vystřídalo několik různých provozovatelů (mezi nejvýznamnější patřila i Ústecko-teplická dráha), až roku 1884 provoz převzaly c. k. Státní dráhy.

Trať je vedena údolím řeky Berounky a zajišťuje důležité spojení Berouna s okolními obcemi a jejich průmyslovými kapacitami (například v Nižboru). V Roztokách překonává Berounku a pokračuje přes Křivoklát směrem k Rakovníku údolím Rakovnického potoka, kde je cesta trati zkrácena pěti tunely (Stříbrný, Nad Budy, Pod královskou pěšinkou, Pod Basou a Chlumský). Při rekonstrukci úseku tratě mezi Roztoky u Křivoklátu a Městečko u Křivoklátu v roce 2015 nebyly tunely opravovány.[3]

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Kralovická pahorkatina s okrskem Radnická vrchovina.[4]

Geologické podloží v oblasti je tvořeno proterozoickými drobami, břidlicemi a prachovci, s vložkami metabazaltů (spilitů) a s ojedinělými relikty miocenních štěrků, písků a jílů.[5][6]

Tunel leží v nadmořské výšce 260 m, je dlouhý 234,80 m.

Jednokolejný tunel je na trati Beroun–Rakovník mezi stanicí Roztoky u Křivoklátu a zastávkou Křivoklát.[7] Byl proražen roce v 1875 v levostranném oblouku v úbočí východním ostrohu (nad osadou Budy) vrchu Losy (434 m n. m.), který obtéká Rakovnický potok.

Přes tunel vede čtyř kilometrový vycházkový okruh Královská pěšinka.[8]