Tunel Na Réně

Provoz na dráze byl zahájen 15. září 1870, kdy tvořila součást hlavní trati c. k. privilegované Rakouské společnosti státní dráhy z Vídně do Brna (Vídeň – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Střelice – Brno). Na trati se nachází celkem čtyři tunely (Budkovický, Na Réně, Velký Prštický a Malý Prštický).

Všechny tunely byly dokončeny v roce 1870 jako stavebně dvojkolejné, stejně jako na zbytku trati ale byla i v tunelech položena pouze jedna kolej. V sedmdesátých letech 20. století došlo k přestavbě, kdy byla kolej přesunuta přibližně do os tunelů (v tunelu Na Réně v roce 1972[2]).[3]

Při ražbě tunelů byl poprvé v Rakousko-Uhersku místo střelného prachu použit dynamit.[3]

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brněnská vrchovina na rozhraní:

• celku Boskovická brázda s podcelkem Oslavanská brázda s okrskem Zbýšovská pahorkatina
• celku Bobravská vrchovina s podcelkem Leskounská vrchovina s okrskem Krumlovský les.

Z geologického hlediska je oblast tvořena porfyritickými amfibol-biotitickými granodiority typu Réna.[4][5][6]

Jednokolejný tunel byl původně postaven pro dvě koleje v levém směrovém oblouku na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov mezi stanicí Moravské Bránice a zastávkou Budkovice.[7] Byl proražen v úbočí svahu kopce Réna (319 m n. m.) z obou stran a postupně vyzděn lomovým kamenem.[8]

Tunel v nadmořské výšce 260 m je dlouhý 147,32 m.

Ve směru k stanici Moravské Bránice přes řeku Jihlavu se nachází kulturní památka Ivančický viadukt.

Na kopci Réna je stejnojmenný park s amfiteátrem,[9][10] stejnojmenné hradiště a rozhledna Alfonse Muchy.