Oslavanská brázda

Oslavanská brázda je geomorfologický podcelek na jižní Moravě, západně od Brna. Je součástí Boskovické brázdy.

Oslavanská brázda
Nejvyšší bod470 m n. m. (Květnice)
Rozloha200,33 km²
Střední výška306,5 m n. m.
Nadřazená jednotkaBoskovická brázda
Sousední
jednotky		Žernovnická hrásť, Řečkovicko-kuřimský prolom, Lipovská vrchovina, Znojemská pahorkatina, Bítešská vrchovina, Nedvědická vrchovina
Podřazené
jednotky		Šerkovická kotlina, Tišnovská kotlina, Chudčická pahorkatina, Veverskobítýšská kotlina, Hvozdecká pahorkatina, Rosická kotlina, Zbýšovská pahorkatina, Ivančická kotlina, Rokytenská pahorkatina, Moravskokrumlovská kotlina
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Horninysediment
PovodíSvratka, Jihlava
Souřadnice49°12′29″ s. š., 16°24′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIID-1A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o úzkou a protáhlou sníženinu, která tvoří jižní část Boskovické brázdy. Je složena ze soustavy několika kotlin, které jsou od sebe odděleny zvýšenými částmi (pahorkatinami). Nejvyšším bodem je vrchol Květnice (470 m n. m.). Oslavanská brázda, vytvářející prostor mezi Tišnovem a Moravským Krumlovem, je vyplněna zejména permo-karbonskými a neogenními sedimenty, v její jižní části se nachází rosicko-oslavanská uhelná pánev.[1]

Člení se na Šerkovickou kotlinu, Tišnovskou kotlinu, Chudčickou pahorkatinu, Veverskobítýšskou kotlinu, Hvozdeckou pahorkatinu, Rosickou kotlinu, Zbýšovskou pahorkatinu, Ivančickou kotlinu, Rokytenskou pahorkatinu a Moravskokrumlovskou kotlinu.[2]

Reference
  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 392. Dále jen Demek–Mackovčin.
  2. Demek-Mackovčin, s. 44.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.