Tramvajová doprava ve Štětíně

Akcie společnosti Stettiner Straßen-Eisenbahn Gesellschaft

Dne 21. října 1872 obdržel Johannes Büssing koncesi ke stavbě a provozování kolejové pouliční dráhy tažené koňmi — koněspřežné tramvaje. V roce 1879 založil tramvajovou společnost Stettiner Straßen-Eisenbahn Gesellschaftrachtenverkehr (česky Štětínská společnost pouličních železničních drah).

Dne 23. srpna 1879 byla ve Štětíně zprovozněna první linka koněspřežné tramvaje. Trať vedla z dnešního Gałczyńského náměstí k ulici Staszica. Po zahájení provozu bylo k dispozici 16 vozů. Dne 16. října téhož roku byla uvedena do provozu trať z ulice Wiszesława do ulice Potulické. Tramvaje byly deponovány ve vozovně v ulici Skargi, kde se nacházely i stáje. Další nové úseky vznikly v roce 1886: tramvaje začaly jezdit z hlavního nádraží do ulice Chmielewskiého a z ulice Wyszyńskiého do ulice Bulwar Piastowski. Byly vybudovány další tři vozovny, a to v ulicích Dębogórské, Dubois a Kolumba.[3]

V roce 1870 jezdily tramvaje na třech linkách (dnešní názvy):

• Bolinko – Staromłyńska – Dworzec Główny – Pogodno
• Potulicka – Brama Portowa – Grabowo – Wiszesława
• Wojska Polskiego – Wyszyńskiego – Bulwar Piastowski

Elektrická tramvaj na dnešním náměstí Přístavní brány

Tramvaj Falkenried na dnešním Grunwaldském náměstí

Tramvajová síť byla mezi lety 1896 a 1900 elektrifikována. Elektrický proud byl odebírán z městských elektráren Pomorzany, Staré Město a z elektrárny na ulici Gdaňské.

Vedení linek v roce 1905[4] (v závorkách současné názvy):

• 1 Westend (Łękno) – Lastadie (Łasztownia) (barva žlutá)
• 2 Berliner Tor (Brama Portowa) – Zentralfriedhof (Cmentarz Centralny) (barva šedá)
• 3 Nemitz (Niemierzyn) – Hauptbahnhof (Dworzec Główny) (barva oranžová)
• 4 Pommerensdorf (Pomorzany) – Arndtplatz (pl. Szarych Szeregów) (barva zelená)
• 5 Alleestr. (Wawrzyniaka) – Turnerstr. (Jagiellońska) – Unterwiek (Jana z Kolna) (barva modrá)
• 6 Hauptbahnhof – Zabelsdorf (Niebuszewo) (barva bílá)
• 7 Frauendorf (Golęcino) – Bellevue (Potulicka) (barva červená)

Vozovna v ulici Dębogórské ukončila provoz v roce 1898; pro elektrickou tramvaj byly nově vystavěny vozovny Niemierzyn v ulici Niemierzyńské a Golęcin v ulici Wiszesława. V roce 1903 byly zprovozněny nové tratě přes Dlouhý most až k ulici Energetiků a přes most Kłodny k ulici Wendy na říčním ostrově Łasztownia. V roce 1927 byl zahájen provoz tramvají na letiště Dąbie. Trať vedla přes 4 mosty: Dlouhý, Přístavní, na řece Regaliczka (v současné době neexistuje) a Celní. Byla to první tramvajová trať v pravobřežní části města. Kolejová síť byla postupně rozšiřována do nových čtvrtí. V roce 1934 byla otevřena vozovna Pogodno.[5]

Vedení linek v roce 1929[6] (v závorkách současné názvy):

• 1 Rennbahn (Tor kolarski) – Flughafen (Lotnisko)
• 2 Berliner Tor (Brama Portowa) – Wendorf (Słowieńsko)
• 3 Pommerensdorf (Pomorzany) – Eckerberger Wald (Las Arkoński)
• 4 Hauptbahnhof (Dworzec Główny) – Krankenhaus (Szpital)
• 5 Braunsfelde (Pogodno) – Dunzig (Duńczyca)
• 6 Hauptbahnhof (Dworzec Główny) – Bahnhof Zabelsdorf (Dworzec Niebuszewo)
• 7 Bellevue (Potulicka) – Frauendorf (Golęcino)
• 8 Schinkelplatz (plac Kościuszki) – Grabowerstrasse

V roce 1943 dosáhla tramvajová síť délky 50,3 km, a za tento rok bylo elektrickými tramvajemi přepraveno 58,8 milionů cestujících.

Tramvaj na lince 5 v centru města v roce 1948

Úchyt trolejového vedení: připomínka existence tramvajové trati v ulici Plater

Druhá světová válka zničila část dopravní infrastruktury, včetně té tramvajové (zničeno bylo okolo 45 % tratí, 75 % trolejového vedení a 50 % vozového parku). Pravidelný provoz byl zahájen 12. srpna 1945 na trati spojující náměstí Přístavní brány a vozovnu Niemierzyn. Zrušeny byly tramvajové tratě v ulicích Rayskiého, Staszica, Plater, Wendy a na Celním mostě. Vznikla nová firma Tramwaje i Autobusy Miasta Szczecina (česky Tramvaje a autobusy města Štětína), která začala od roku 1950 používat název Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne (česky Městský dopravní podnik ve Štětíně).

Vedení linek v roce 1946[7]:

• 1 Wojska Polskiego – Brama Portowa
• 3 Las Arkoński – Dworzec Główny
• 4 Matejki – pl. Kościuszki
• 6 Gocław – Lubeckiego
• 7 Hutnicza – Mickiewicza

Vedení linek v roce 1948:

• 1 Zajezdnia Pogodno – Wojska Polskiego – Brama Portowa
• 2 Kołłątaja – Dworzec Niebuszewo
• 3 Pomorzany – Las Arkoński
• 4 Powstańców Wlkp. –Dworzec Główny
• 5 Lubeckiego – Ku Słońcu
• 6 Gocław – Lubeckiego
• 7 Żołnierska – Jana z Kolna

Souprava tramvají Konstal 4N a 4ND na Tobruckém náměstí v roce 1975

Tramvaj Konstal 102Na na lince 8 u náměstí Přístavní brány v roce 1975

Vedení linek v roce 1964[7]:

• 1 Głębokie – Wojska Polskiego – Brama Portowa – Potulicka
• 2 Dworzec Niebuszewo – Wyzwolenia – Brama Portowa – Wyszyńskiego – Gdańska – Basen Kaszubski
• 3 Pomorzany – Las Arkoński
• 4 Pomorzany – pl. Kościuszki – Piłsudskiego – Brama Portowa – Dworzec Główny
• 5 Krzekowo – Mickiewicza – Jagiellońska – Obrońców Stalingradu – Matejki – Stocznia Szczecińska – Stocznia Remontowa
• 6 Gocław – Dworcowa
• 7 Krzekowo – Mickiewicza – Jagiellońska – Obrońców Stalingradu – Wyszaka – Stocznia Szczecińska
• 8 Gumieńce – Brama Portowa – Gdańska – Basen Kaszubski
• 9 Zajezdnia Pogodno – Wojska Polskiego – Potulicka

V roce 1967 se ve Štětíně odehrála nejhorší tramvajová nehoda v dějinách Polska – souprava tramvaje Konstal 4N a dvou vlečných vozů na lince 6 při jízdě v ulici Wyszaka vykolejila a převrátila se. Bilance této nehody byla tragická: 15 lidí zahynulo, těžce zraněných bylo 42, lehce 100.[8] Stejně jako v jiných městech, kterými byl například Gdaňsk nebo Vratislav, i ve Štětíně se ozývaly hlasy požadující zrušení tramvajové dopravy v centru města. Roku 1973 byly zrušeny tratě v ulicích Jagellonské (alej Polské armády – alej Piastovců) a Ochránců Stalingradu (současná ulice Bałuki), v aleji Polské armády (Leninovo náměstí, současné náměstí Szarych Szeregów – náměstí Vítězství) a na náměstí Dohody. Pravidelný provoz byl zahájen na nových úsecích tratí v aleji Varšavských hrdinů a v ulice Boleslava Křivoústého. Roku 1976 byl název společnosti Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne změněn na Wojewódzkie Przedsiębiorstwo Komunikacji Miejskiej (český Vojvodský podnik městské hromadné dopravy).[9]

Vedení linek v roce 1988:

• 1 Głębokie – Stocznia Szczecińska
• 2 Dworzec Niebuszewo – Basen Górniczy
• 3 Las Arkoński – Pomorzany
• 4 Pomorzany – Potulicka
• 5 Krzekowo – Ludowa
• 6 Gocław – Pomorzany
• 7 Krzekowo – Basen Górniczy
• 8 Gumieńce – Basen Górniczy
• 9 Głębokie – Potulicka
• 10 Gocław – Potulicka
• 11 Ludowa – Pomorzany
• 12 Dworzec Niebuszewo – Pomorzany

Tramvaj Konstal 102Na stanicuje v zastávce Hlavní nádraží, cca rok 2004

Tramvaje GT6 a 105Na na Grunwaldském náměstí v roce 2005

Dne 30. dubna 1991 převzal tramvajový provoz Miejski Zakład Komunikacyjny (český Městský dopravní podnik). V roce 1996 byl ukončen provoz starých dvounápravových tramvají Konstal 4N a vozový park byl doplněn šestinápravovými tramvajemi Düwag GT6 z Düsseldorfu. V roce 2001 byl uveden do provozu první vůz Konstal 105Ng/S. Od roku 2001 jsou také v provozu tramvaje Konstal 105N2k/S/2000. První vlečný vůz Konstal 105N2k/D/2000 byl do pravidelného provozu zařazen v roce 2007. Ve stejném roce byly vyřazeny z provozu všechny zbylé dvoučlánkové tramvaje Konstal 102Na. V letech 2006–2008 zakoupil podnik celkem 53 vyřazených berlínských tramvají Tatra KT4Dt (21 kusů) a Tatra T6A2D (32 kusy). Roku 2008 byla zmodernizována první štětínská tramvaj 105Na na typ Moderus Alfa.

Vedení linek v roce 2008:[10]

• 1 Głębokie – Potulicka
• 2 Dworzec Niebuszewo – Basen Górniczy
• 3 Las Arkoński – Pomorzany
• 4 Pomorzany – Potulicka
• 5 Krzekowo – Stocznia Szczecińska
• 6 Gocław – Pomorzany
• 7 Krzekowo – Basen Górniczy
• 8 Gumieńce – Basen Górniczy
• 9 Głębokie – Potulicka
• 11 Ludowa – Pomorzany
• 12 Dworzec Niebuszewo – Pomorzany

Roku 2009 byl název společnosti Miejski Zakład Komunikacyjny změněn na Tramwaje Szczecińskie (česky Štětínské tramvaje). V roce 2010 byla do Štětína dodána první z 6 objednaných nízkopodlažních tramvají Pesa 120NaS, jejichž dodávky probíhaly do roku 2011. V letech 2010–2014 se objevily také české tramvaje typu Tatra KT4Dt, které byly pořízeny jako ojeté z Berlína. V letech 2013-2014 se vozový park rozšířil o další 22 vozy typu Pesa 120NaS2. V roce 2014 se v provozu poprvé objevila částečně nízkopodlažní novostavba vozu Moderus Beta MF15AC. Dne 29. srpna 2015 byla po dlouhé době opět otevřena nová trať Basen Górniczy – Turkusowa. Většina vozů 105N a 105Na byla z běžného provozu odstavena, po roce 2017 zůstala provozní jediná dvojice modernizovaných tramvají 105Na.

Během historie existovalo ve Štětíně celkem 8 vozoven; některé z nich byly zbořeny, jiné zase změnily svůj účel.

Od roku 1994 fungují tři vozovny, z nichž byla vozovna Niemierzyn v roce 2010 změněna na muzeum.

• Vozovna Golęcin
• Vozovna Pogodno

• Vozovna Niemierzyn (muzeum)
• Vozovna v ulici Krzysztofa Kolumba (částečně zachována)
• Vozovna v ulici Piotra Skargi (částečně zachována)
• Vozovna v ulici Dębogórské (vozovna koňky, nezachována)
• Vozovna v ulici Dubois (vozovna koňky, nezachována)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava ve Štětíně na Wikimedia Commons
• (polsky) Oficiální stránky provozovatele