Tovarna avtomobilov Maribor

Počátky závodu se datují do roku 1941, kdy v místě, jež bylo součástí říšskoněmeckého záboru, rozhodli okupanti o dostavbě továrny leteckých dílů. Přípravy a stavební práce, na které byli nasazeni váleční zajatci z různých zemí, byly zahájeny již v červenci 1941. První tři tovární budovy byly dokončeny v dubnu 1942, příprava výroby byla zahájena již na konci roku 1941. V roce 1942 bylo v továrně zaměstnáno přes sedm tisíc pracovníků. V roce 1943 začaly být s ohledem na nebezpečí náletů budovány rozsáhlé podzemní bunkry. Na počátku roku 1944 byla továrna leteckým náletem značně poškozena.[1]

S blížícím se koncem války se zhoršovala v továrně pracovní morálka, klesala produkce a snižoval se i objem výroby. V květnu 1945 požádal oblastní orgán národního osvobození Jugoslávie zaměstnance k návratu do továrny. Na výzvu se do továrny vrátila velká část bývalých pracovníků, propagandisticky posloužila i návštěva maršála Josipa Broze Tita v červnu 1945. Závod byl po druhé světové válce znárodněn. Na základě české licence (Praga RN) byla zahájena výroba nákladních automobilů Pionir, jichž bylo v následujících patnácti letech vyrobeno přes 17 tisíc.[1]

Rozhodnutím jugoslávské svazové vlády z 31. prosince 1946 bylo rozhodnuto o přejmenování Továrny leteckých dílů na Tovarno avtomobilov Maribor Tezno. Rozhodnutí podepsali maršál Tito a Boris Kidrič. Dalším mezníkem bylo sjednání licence se západoněmeckou Klöckner-Humboldt-Deutz v lednu 1957. Vozidla vyráběná v rámci tohoto nového výrobního programu byla ze třiceti procent tvořena jugoslávskými díly. V roce 1961 byl závod přejmenován na Tovarno avtomobilov in motorjev Maribor.[1] Společnost následně získala úvěr, z něhož financovala modernizaci závodu, díky čemuž byla zahájena výroba nové řady nákladních vozidel a autobusů.[2] V sedmdesátých letech byla součástí TAM i divize výroby kolejových vozidel a teplovodních kotlů.[3] Na konci sedmdesátých let byl TAM jeden z prvních 48 jugoslávských podniků, kde byl pokusně zaveden systém samosprávy.[1]

Rozmach společnosti byl přerušen v osmdesátých letech, kdy se do jejího vývoje promítla jugoslávská hospodářská krize. Vývoj byl umocněn změnou společnost-politického zřízení a rostoucí nespokojeností zaměstnanců, jež způsobila, že na TAM i dceřiné společnosti byl v červnu 1996 prohlášen konkurs.[1]

Za nástupce TAM byla považována společnost Tovarna Vozil Maribor (TVM),[4] která však v roce 2011 taktéž skončila v konkurzu s dluhy ve výši přes 62 milionů €.[5][6]