Toaletní papír

Toaletní papír se v Číně vyráběl z rýžové slámy, přibližně od roku 600 našeho letopočtu. Císařská dílna tohoto nejlevnějšího papíru produkovala na 750 000 listů ročně.^[zdroj?]

První továrně vyrobený papír prodávaný výhradně pro toaletní použití vyráběl Joseph Gayetty v USA v roce 1857. Jméno Gayetty bylo vytištěno na každém listu.

Před tímto vynálezem, bohatí lidé používali ke své očistě vlnu, krajku nebo konopí, zatímco méně bohatí používali ruku omývanou v řece, nebo se čistili různými materiály jako hadry, dřevěnými hoblinami, trávou, senem, kameny, pískem, mechem, vodou, sněhem, kukuřičnými slupkami nebo mušlemi, v závislosti na zemi a počasí nebo sociálních zvyklostech. Ve starověkém Římě se obvykle používala mycí houba. Výzkum středověkých latrín ukázal na používání různých druhů mechů.

V některých částech světa^[kde?] se běžně používaly staré noviny, telefonní seznamy, reklamní brožury atd.

Na Středním východě, se obvykle používala voda. Lidé zde používají levou ruku na čištění a pravou ruku na jídlo. V některých částech^[kde?] Afriky to bylo naopak a stisk pravé ruky byl považován za nevychovaný.

• 14. století: vyroben první toaletní papír v Číně (pro císaře)
• 1596: vynalezena splachovací toaleta - Sir John Harington
• počátek 17. století: noviny se stávají obvyklým toaletním papírem pro svou dostupnost
• kolem roku 1710: vynalezen bidet
• 1857: Joseph Gayetty prodává první továrně vyrobený toaletní papír v USA
• 1879: Scott Paper Company prodává první toaletní papír na rolce, i když původně nevytiskne jméno firmy na balení
• 1891: 22. prosince byl toaletní papír na rolce patentován (č. 465 588). Dostupnost rolek perforovaného toaletního papíru nahradila ostrou hranu na odtrhávání papíru v dávkovači
• 1900: zlepšení kanalizace ve viktoriánské éře vedlo k širokému použití splachovacích toalet a (v Evropě) bidetu
• 1935: firma Northern Tissue inzeruje svůj toaletní papír jako „bez třísek“
• 1942: vyroben první dvouvrstvý toaletní papír firmou St. Andrew's Paper Mill v Anglii, toaletní papír se stal jemnějším a více ohebným
• 1969: výroba prvního toaletního papíru v SSSR v papírenském kombinátu v Leningradské oblasti
• 1980: vynalezena bezpapírová toaleta v Japonsku (kombinace toalety, bidetu a sušáku - Japonská toaleta)
• od roku 1990: papíry obsahující složky jako aloe se velmi propagují v USA
• po roce 1990: firma Andrex (Velká Británie) prodává první vlhké toaletní papíry (podobně jako vlhké kapesníky nebo dětské kapesníky)

Mezi výhody toaletního papíru patří snadná použitelnost, absorpční schopnost, dostupnost u toalet a možnost jej spláchnout ve většině zemí, kde je toaletní papír běžný. V oblastech, kde jsou rozšířenější vyhnívací nádrže, a ve většině rozvojových zemí je použitý toaletní papír obvykle umístěn do odpadové nádoby vedle toalety, protože kanalizace nebo septický (vyhnívací) systém nedokáže toaletní papír zpracovat.

Toaletní papír je dostupný v mnoha typech, barevných variantách, dekoracích a strukturách, aby vyhověl individuálním preferencím. Toaletní papír je typicky vyroben z recyklovaného papíru. Z hlediska ochrany přírody by toaletní papír neměl být bělen, což by pomohlo snížit spotřebu dřeva a zamoření vod.

Dvouvrstvý toaletní papír je standardem v mnoha zemích, i když jednovrstvý je často dostupný a často propagován jako levnější. Toaletní papír, zvláště když je propagován jako „luxusní“, může být vatován nebo vlnkován (ražen), navoněn, obarven nebo vzorkován, napuštěn léčivy (s antibakteriálními chemikáliemi) nebo s aloe atd. Ženám, které jsou náchylné k vaginální infekci se doporučuje používat bílý neparfémovaný toaletní papír.

Vlhký toaletní papír byl uveden firmou Kimberly-Clark ve Velké Británii (Andrex) po roce 1990 a v USA v roce 2001 (jde o země, kde jsou bidety vzácné). Vlhký papír je navržen pro lepší čištění po defekaci než suchý toaletní papír a může být užitečný pro ženy během menstruace.

V Československu je známý nedostatek toaletního papíru v dobách socialismu (plánované ekonomiky) - jednalo se o jednorázový (zato závažný) problém, který nastal v dubnu 1988 po požáru Harmaneckých papíren.[2]