Marie Podvalová

Marie Podvalová (5. září 1909, Čakovice[1] – 16. května 1992, Praha) byla česká operní pěvkyně, sopranistka, dlouholetá sólistka Opery Národního divadla v Praze (1937–1978), která se proslavila především jako vynikající představitelka kněžny Libuše ve stejnojmenné opeře Bedřicha Smetany.

Marie Podvalová
Marie Podvalová
Základní informace
Narození5. září 1909
Čakovice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1992
Praha, Československo Československo
Místo pohřbeníOd roku 2000 Tišice
Žánryopery
Povolánípěvkyně
Hlasový oborsoprán
Aktivní roky1935–1978
Oceněnínárodní umělec (1960)
Řád práce
Manžel(ka)Zdeněk Kriebel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodinný hrob v Tišicích
Dům kde žila Marie Podvalová v Tišicích
Pamětní deska Marie Podvalové v Tišicích u Neratovic

Život

Již od dětství se učila hře na housle a klavír a hrála ochotnicky divadlo. Zpěv studovala nejprve soukromě u A. Fassatiové, od roku 1933 pak na Pražské konzervatoři u Doubravky Branbergerové a Pavla Dědečka. Základy herectví získala u Ferdinanda Pujmana.[2] Po ukončených studiích zpěvu na konzervatoři v letech 1935–1937[3] působila v brněnské opeře, odkud z podnětu dirigenta Václava Talicha v roce 1937 přešla do pražského Národního divadla. Jednalo se o zpěvačku s fenomenálním hlasovým projevem, který se skvěle hodil pro náročné dramatické role, její krásný hlas se v jejím případě vzácně snoubil s výrazným hereckým nadáním a velice působivým osobním zjevem. Získala nejvyšší umělecká ocenění – národní umělkyně Československa a národní umělkyně Sovětského svazu.

Spolupracovala také s Československým rozhlasem, věnovala se koncertní činnosti, natočila řadu gramofonových snímků, vystupovala v televizi a ve filmu.

Jejím manželem byl redaktor a básník Zdeněk Kriebel, původním povoláním právník. Společně byli pohřbeni do hrobky na Vyšehradě, s postavou Krista z carrarského mramoru. Před rokem 2000 byl hrob vykopán a proměněn na "rodinu Janečkovu" a její ostatky byly převezeny na hřbitov v Tišicích.

Ocenění

Odkazy

Reference
  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených ČAK N1 • 1901-1911, s. 170. Dostupné online.
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 379.
  3. Český biografický slovník XX. století II, s. 595.

Literatura
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 411
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 162–3, 249, 453, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 309, 332.
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 168
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 102, 126
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 379–380
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 228–230, 236–7, 243, 384, 395–8
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 251, ISBN 80-86182-51-7
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 550–551.
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl II, 1884–1989 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1989. 784 s. S. 200–203.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 595.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.