Thomas Gravesen

V roce 2000 zamířil z Hamburku do Evertonu za částku 2,5 milionu eur.[4] V první sezoně nasbíral 32 ligových startů, ve kterých dal 2 branky. V derby proti městskému rivalovi Liverpoolu FC, byl po faulu vyloučen, následou penaltu proměnil Patrik Berger, který zvýšil vedení „LFC“ na konečných 3:1.[5]

Ve své druhé sezóně za Everton úspěšně bojoval o místo v základní sestavě. Podruhé se Gravesen trefil 20. října 2001 proti Aston Ville zvyšujíc na 3:0, soupeř se sice dvěma góly vrátil do zápasu, Everton ale nakonec přesto vyhrál.[6] Doma proti Southhamptonu nastoupil v základu, ale v prvním poločase byl výsledek 0:0. Trenér Walter Smith zareagoval dvojím střídáním, které se vyplatilo. První příchozí Paul Gascoigne ve druhém poločase „uvolnil ruce“ Gravesenovi, který se dostal do dvou slibných šancí.[7] Gravesen byl u druhé gólové akce mužstva, kdy se trefil další náhradník Mark Pembridge, který po brance Radzinskiho zvýšil na konečných 2:0.[7]

Během venkovního zápasu 22. prosince v Sunderlandu byl střídán už během první půle, neboť dostal žlutou kartu a další napomenutí od rozhodčího.[4] O čtyři dny později, během Boxing Day, nastoupil do ligového zápasu proti Manchesteru United, ale po osmi minutách si přivodil zranění kotníku.[4] V tomto období v dánském tisku znovu kritizoval svůj klub za nedostatek ambicí a i kvůli tomu se nepohodl s trenérem Evertonu Smithem.[4]

Ze zranění se zotavil až na konci února. V závěru sezony byl v základní sestavě a přes neshody a údajný podzimní zájem Manchesteru United[8] zůstal v klubu.

Během zimního přestupového období sezony 2004/05 zbývalo Gravesenovy půl roku do konce smlouvy v Evertonu. Nový trenér David Moyes se snažil smlouvu prodloužit, Gravesen však neměl zájem, a tak jej anglický klub prodal do Španělska, do Realu Madrid za 3 miliony eur.[2] Zájem o jeho služby údajně projevilo několik klubů z Anglie i Itálie.[9]

Trenér Vanderlei Luxemburgo jej zpočátku posílal na hřiště při střídání, ale později pro něj našel využití v základní sestavě na postu defenzivního štítu. Gravesen měl defenzivní úkoly ve hvězdné sestavě čítající útočníky Ronalda, Raúla, křídelníka Figa či záložníky Zidane a Beckhama. Ve svém v pořadí čtvrtém zápasu v Primera Division na začátku února vstřelil svou první branku za Bílý balet. V 58. minutě střídal Zidaneho a v 83. po přihrávce Gutiho přesně vystřelil na bránu bezmocného brankáře Kameniho.[10] Real vyhrál nad Espanyolem Barcelona 4:0 a zaznamenal tak šestou výhru za sebou.[11] Nakonec v lize odehrál celkově 17 zápasů a obdržel osm žlutých karet. Real skončil druhý za Barcelonou.

Během srpna 2006 se na tréninku dostal do potyčky se spoluhráčem Robinhem, o několik týdnů později byl koupen skotským Celticem.[2]

Ačkoli sezónu začal v základní jedenáctce, brzo z ní v konkurenci hvězdných hráčů vypadl. V říjnu přišel na hřiště do domácího utkání proti Valencii za stavu 1:2 pro soupeře. Po zhruba pěti minutách byl ale v 82. minutě po faulu vyloučen, za nesportovní chování uviděl červenou kartu později také Beckham.[12] Do konce podzimu pak odehrál pouhé 4 minuty v zápase s Getafe.

Neuspokojivé výsledky vedly k odvolání trenéra Luxemburga, na jehož místo do konce sezony dorazil Juan Ramón López Caro. Pod ním Gravesen plnil spíše roli střídajícího a celkem v lize odehrál pouze 17 utkání. Real Madrid skončil opět druhý za Barcelonou a nový kouč Fabio Capello už s Gravesenem nepočítal.

V první sezoně za Celtic vyhrál skotskou ligu. Posléze byl poslán na hostování do Evertonu, které ovšem nebylo příliš úspěšné. Poslední utkání za Everton odehrál 11. května proti Newcastle United, byla z toho výhra 3:1. Poté co jej v létě 2008 propustil Celtic, byl půlrok bez angažmá. Zjara dalšího roku ukončil kariéru.[3]

Ačkoliv si zahrál pouze v úvodních kvalifikačních zápasech, byl trenérem Bo Johanssonem nominován na EURO 2000.[13] Dánsko bylo nalosováno do skupiny „D“, která se stala tzv. „skupinou smrti“. Dánsko čekala Francie, vítěz posledního mistrovství světa 1998, Nizozemsko s hráči jako Bergkamp, Seedorf a Stam a nakonec také Česká reprezentace, překvapivý finalista posledního EURA 1996. V úvodním zápase s Francií Gravesen zasáhl jen jako střídající na posledních 20 minut, nedokázal ale odvrátit prohru 0:3.[14] Aby Dánsko mohlo postoupit do osmifinále, nesmělo prohrát proti Nizozemsku, ale ani remíza nemusela být dostačující. Gravesen tentokrát nastoupil v základní sestavě namísto záložníka Tøftinga a mohl to být on, kdo mohl být autorem prvního dánského gólu. Jeho střelu v prvním bezgólovém poločase ale zastavilo břevno van der Sarovy branky.[13] Mezi 57. a 77. minutou ale Nizozemci vstřelili 3 góly a Dánsko tak eliminovali z turnaje. Gravesen už během třetího gólu Zendena seděl mezi náhradníky, na jeho místo dorazil Brian Steen Nielsen.[15] Do zápasu proti Česku nezasáhl, přednost dostal znovu Tøfting. Dánsko po prohře 0:2 skončilo se třemi prohrami a bez bodu poslední.[13]

Gravesen byl nápomocen národnímu týmu v tažení za světovým šampionátem v roce 2002. V říjnu 2001 se hned dvěma góly podílel na kvalifikačním vítězství 6:0 nad Islandem, dvougólovým byl též spoluhráč a forvard Ebbe Sand.[16] Dánsko si tak přímo zajistilo účast na závěrečném šampionátu konaném v Japonsku a Jižní Koreji.

Trenér Morten Olsen do úvodního zápasu mistrovství světa s Uruguayí postavil záložní dvojici ve složení Gravesen-Tøfting. Oba odehráli celý zápas, ve kterém Dánsko porazilo Jihoameričany 2:1.[17] Gravesen byl v základu i proti Senegalu, který skončil remízou 1:1. Byl střídán v 62. minutě za Christiana Poulsena.[18] Ve třetím zápase proti Francii odehrál opět celý zápas a byl tedy u výhry 2:0, která Dánsko posunula z prvního místa ve skupině do vyřazovacích bojů.[19] Osmifinále ale přineslo zklamání, Dánsko v prvním poločase prohrávalo s Anglií o tři branky a výsledkem 0:3 zápas nakonec i skončil. Dánsko tak do čtvrtfinále nepostoupilo.[20]

• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)