Therapsidi

Therapsidi (také označováni velmi nepřesně jako savcovití plazi) byl řád ze skupiny Synapsida žijící na konci prvohor a zhruba v první polovině druhohorní éry. Někdy jsou do tohoto kladu řazeni i savci a therapsidi tak vlastně úspěšně přežívají dodnes.[1]

Therapsidi
Stratigrafický výskyt: Před 275 miliony let - současnost
Parabradysaurus podle rekonstrukce Dmitrije Bogdanova
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
TřídaSynapsida
ŘádTherapsida
Broom, 1905
Sesterská skupina
Sphenacodontidae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzhled a ekologie

Největší druhy nesavčích therapsidů dosahovaly délky přes čtyři metry. Therapsidi se objevili v raném permu, asi před 275 miliony let. Poměrně dobře se jim dařilo v permu, zatímco v druhohorách byli většinou menších velikostí. Věkem therapsidů je kenozoikum, do kterého však přežila jen jedna jejich skupina - praví savci. Někteří nesavčí zástupci měli chrup přeměněný na zobák, vzdáleně podobný želvímu. Mnoho fosilií bylo objeveno v Rusku, o čemž svědčí názvy jako Inostrancevia nebo Viatkosuchus, spousta fosilií byla nalezena také v jižní Africe, především v oblasti pánve Karoo. Podobali se dnešním savcům způsobem života a fyziologií (byli teplokrevní a pravděpodobně měli i srst) a celkovým vzhledem (jejich stavba kostry umožňovala kráčivou chůzi). Žili převážně na souši (avšak někteří, jako Procynosuchus mohli též dobře plavat) a mnozí z nich byli masožraví.

Evoluce v druhohorách a kenozoiku

Většina therapsidů vyhynula při katastrofálním vymírání na rozhraní permu a triasu a uvolnila tak prostor pro nástup archosaurů. Ti, kteří přežili do druhohor, jako Tritylodon, Morganucodon a Megazostrodon, bývají považováni za předchůdce savců. Známými představiteli therapsidů jsou rody Lycaenops, Cynodont, Moschops, Lystrosaurus, Gorgonops, Dinodontosaurus[2] a další. Mezi therapsidy patří dle některých definic také savci. Největším známým therapsidem všech dob by tak vlastně byla velryba plejtvák obrovský s hmotností až kolem 200 tun.[3]

Na konci triasu před 201 miliony let vyhynula při hromadném vymírání většina velkých terapsidů a dalších plazů, a to s výjimkou dinosaurů. Díky této události se pak populární dinosauři stali na dalších 135 milionů let (až do konce druhohorní éry) dominantní formou suchozemských obratlovců.[4]

Taxonomie

Skupinu therapsida dělíme na -

Odkazy

Reference
  1. Elena Previtera (2021). Osteohistology of non-mammalian therapsids from Puesto Viejo Group, Argentina. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2021.2020774
  2. María de los Angeles Ordoñez, Claudia A. Marsicano & Adriana C. Mancuso (2020). New specimen of Dinodontosaurus (Therapsida, Anomodontia) from west-central Argentina (Chañares Formation) and a reassessment of the Triassic Dinodontosaurus Assemblage Zone of southern South America. Journal of South American Earth Sciences, Article 102597. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.102597
  3. http://www.osel.cz/9998-velryby-proti-sauropodum.html
  4. SOCHA, Vladimír. Jak dinosauři ovládli jurský svět. OSEL.cz [online]. 11. října 2021. Dostupné online. (česky)

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.