Cynodontia

Cynodontia („kynodonti“) je skupina terapsidů, do které patří z kladistického hlediska i všichni současní savci. "Klasičtí" pravěcí kynodonti byli plazi malé až střední velikosti, celkově většinou značně podobní savcům.[1]

Cynodontia
Stratigrafický výskyt: Pozdní perm – spodní křída, se savci až do současnosti
Fossil rodu Belesodon
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
TřídaSynapsida
Podtřídatherapsidi (Therapsida)
ŘádCynodontia
Owen, 1861
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evoluce

Kynodonti se vyvinuli v období pozdního permu a nepočítáme-li savce, všichni vyhynuli v průběhu rané křídy.[2] Kynodonti jsou vývojově nejpokročilejší terapsidi a mnozí z nich pravděpodobně měli srst a z některých se koncem triasu pravděpodobně vyvinuli praví savci. Nejstarším známým kynodontem je pravděpodobně rod Charassognathus a o něco mladší je Procynosuchus, který žil částečně vodním způsobem života. Některé rody (například Chiniquodon) měly značné geografické rozšíření a jejich fosilie známe z území současné Jižní Ameriky, Afriky i Madagaskaru.[3] Některé známe také z někdejších rovníkových oblastí v období pozdního triasu (souvrství Chinle).[4]

Jen na území někdejší západní Gondwany (v Jižní Americe, Indii a Africe) je z období triasu známo přes 60 druhů kynodontů.[5][6]

Význam

Kynodonti přežili největší hromadné vymírání všech dob, permské vymírání před 252 miliony let. Jedním z největších kynodontů byl raně až středně triasový rod Cynognathus, který byl dravý a zhruba jeden metr dlouhý. Nejmladším známým kynodontem (samozřejmě vyjma savců, ti žijí až dodnes) je Purbeckodon, který žil v rané křídě asi před 140 miliony let. Známými rody jsou Megazostrodon z jižní Afriky a Morganucodon z Evropy i Asie. Savci se vyvinuli z jim podobných kynodontů ve střední juře před zhruba 190 až 170 miliony let.

Kynodonti byli jedinou skupinou therapsidů, která přežila vymírání na konci triasu před 201 miliony let, při němž se k dominanci nad suchozemskými ekosystémy dostali populární dinosauři.[7]

Charakteristika

Tato část článku pojednává jen o kynodontech s výjimkou savců. O znacích savců je pojednáno zde.

Kynodonti mají mnoho charakteristických znaků společných se savci. Všichni nesavčí kynodonti pravděpodobně kladli vejce, ale přesto měli stálou tělesnou teplotu a krmili mláďata mateřským mlékem. Jejich zuby rostly jinak než zuby savců.[8] Objev jedince tritylodontida druhu Kayentatherium wellesi s přinejmenším 38 mláďaty v hnízdě ukázal, že již předkové savců měli jako odvozený znak reprodukci s velkým počtem potomstva, a to ještě před začátkem encefalizace (vývojového zvětšování mozkovny).[9][10]

Výzkumy v pánvi Karoo na jihu Afriky ukázaly, že kynodonti pravděpodobně vyhrabávali komplexní systém podzemních nor, ve kterých zřejmě trávili většinu svého života.[11]

Původně byli tito obratlovci vesměs masožraví, postupně se však některé jejich vývojové linie adaptovaly na jiný způsob života a přešly k omnivorii, insektivorii nebo herbivorii (případně kombinaci těchto trofických adaptací). To dokládají změny v morfologii jejich dentice, odhalené z fosilního záznamu.[12]

Taxonomie

Obecné dělení

Cynodontia 

Charassognathus

Dvinia

Procynosuchus

 Epicynodontia 

Cynosaurus

Galesaurus[13]

Progalesaurus

Nanictosaurus

Thrinaxodon

Platycraniellus

 Eucynodontia 

Cynognathia

Probainognathia

taxonomie podskupiny Cynognathia

 Cynognathia 

Cynognathus

 Gomphodontia 

Diademodon

 Trirachodontidae 

Beishanodon

Sinognathus

Trirachodon

Cricodon

Langbergia

 Traversodontidae 

Andescynodon

Pascualgnathus

Scalenodon

Luangwa

Traversodon

"Scalenodon" attridgei

Mandagomphodon

Nanogomphodon

Arctotraversodon

Boreogomphodon

 Massetognathinae 

Massetognathus

Dadadon

Santacruzodon

 Gomphodontosuchinae 

Menadon

Gomphodontosuchus

Protuberum

Exaeretodon

Scalenodontoides

taxonomie podskupiny Probainognathia

 Probainognathia 

Lumkuia

Ecteninion

Aleodon

Chiniquodon

Probainognathus

Trucidocynodon

Therioherpeton

 Tritheledontidae 

Riograndia

Chaliminia

Elliotherium

Diarthrognathus

Pachygenelus

 Brasilodontidae 

Brasilitherium

Brasilodon

 Tritylodontidae 

Oligokyphus

Kayentatherium

Tritylodon

Beinotherium

 Mammaliaformes 

Morganucodonta

Docodonta

Tikitherium

Hadrocodium

Mammalia (savci)

Odkazy

Reference

  1. Florencia S. Filippini, Fernando Abdala, and Guillermo H. Cassini (2022). Body mass estimation in Triassic cynodonts from Argentina based on limb variables. Acta Palaeontologica Polonica (in press). doi: https://doi.org/10.4202/app.00919.2021
  2. Luke A. Norton, Fernando Abdala, Bruce S. Rubidge & Jennifer Botha (2022). Tooth replacement in the non-mammalian cynodont Cynosaurus suppostus (Therapsida) from the late Permian of South Africa. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e2001650. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.2001650
  3. Helke B. Mocke, Leandro C. Gaetano & Fernando Abdala (2020). A new species of the carnivorous cynodont Chiniquodon (Cynodontia, Chiniquodontidae) from the Namibian Triassic. Journal of Vertebrate Paleontology, 39(6): Article: e1754231 [2019]. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2019.1754231
  4. Ben T. Kligman, Adam D. Marsh, Hans-Dieter Sues and Christian A. Sidor (2020). A new non-mammalian eucynodont from the Chinle Formation (Triassic: Norian), and implications for the early Mesozoic equatorial cynodont record. Biology Letters. 16(11): 20200631. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0631
  5. Fernando Abdala, Leandro C. Gaetano, Agustín G. Martinelli, Marina Bento Soares & Bruce S. Rubidge (2020). Non-mammaliaform cynodonts from western Gondwana and the significance of Argentinean forms in enhancing understanding of the group. Journal of South American Earth Sciences, 102884. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.102884
  6. Mohd Shafi Bhat, Sanghamitra & P. M. Datta (2020). New cynodonts (Therapsida, Eucynodontia) from the Late Triassic of India and their significances. Journal of Paleontology. doi: https://doi.org/10.1017/jpa.2020.95
  7. SOCHA, Vladimír. Jak dinosauři ovládli jurský svět. OSEL.cz [online]. 11. října 2021. Dostupné online. (česky)
  8. Rachel N. O'Meara, Wendy Dirks & Agustín G. Martinelli (2018). Enamel formation and growth in non-mammalian cynodonts. Royal Society Open Science 5(5) 172293. doi: 10.1098/rsos.172293
  9. Eva A. Hoffman & Timothy B. Rowe (2018). Jurassic stem-mammal perinates and the origin of mammalian reproduction and growth. Nature (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0441-3
  10. https://phys.org/news/2018-08-mammal-forerunner-reptile-brain-evolution.html
  11. Bordy, Emese M.; et al. (2019). Vertebrate scratch traces from the Middle Triassic Burgersdorp Formation of the main Karoo Basin, South Africa: Sedimentological and ichnological assessment. Journal of African Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2019.103594
  12. Christophe Hendrickx, Leandro C. Gaetano, Jonah N. Choiniere, Helke Mocke & Fernando Abdala (2020). A new traversodontid cynodont with a peculiar postcanine dentition from the Middle/Late Triassic of Namibia and dental evolution in basal gomphodonts. Journal of Systematic Palaeontology. 20: 1669-1706. doi: https://doi.org/10.1080/14772019.2020.1804470
  13. Leandro C. Gaetano & Fernando Abdala (2021). The stapes of Thrinaxodon Seeley, 1894 and Galesaurus Owen, 1859: a case of study for intraspecific variability in basal cynodonts. Comptes Rendus Palevol. 20(5): 57-74. doi: https://doi.org/10.5852/cr-palevol2021v20a5

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.