Lystrosaurus

Lystrosaurus; Stratigrafický výskyt: pozdní perm až raný trias, před 259 až 247 miliony lety
	Kostra druhu Lystrosaurus murrayi v Pařížském přírodovědném muzeu
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Nadřád	Synapsida;
Řád	Therapsida;
Podřád	Dicynodontia;
Čeleď	Lystrosauridae;
Rod	Lystrosaurus; Cope, 1870
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lystrosaurus byl rod terapsidního plaza z podřádu Dicynodontia a čeledi Lystrosauridae[1], jenž se vyskytoval v období pozdního permu až raného triasu (asi před 259 až 247 miliony let). Formálně popsán byl roku 1870 americkým paleontologem Edwardem D. Copem, ačkoliv o jeho fosiliích pojednal již v roce 1860 britský přírodovědec Richard Owen na základě fosilií z Jižní Afriky.[2]

Popis

Jednalo se asi o 90 centimetrů až 2,5 metru dlouhého terapsida, který vážil maximálně kolem 90 kilogramů. Od roku 1859 bylo formálně popsáno 23 druhů tohoto velmi rozšířeného rodu. Byl to býložravý a poněkud zavalitý tvor, žijící pravděpodobně v menších stádech.[3]

Histologický výzkum fosilních kostí tohoto plaza ukázal, že patrně rostl po celý život a jeho růst byl přerušován pouze krátkými epizodami "zadrženého" růstu. Maximální velikost jedinců tohoto rodu zůstává vzhledem k absenci plně dospělých kosterních exemplářů neznámá.[4]

Hromadné vymírání

Lystrosaurus - rekonstrukce vzezření.

Lystrosaurus je jeden z mála rodů, které přežily hromadné vymírání na konci permu, přičemž v raném triasu patřil mezi nejúspěšnější a nejčastěji se vyskytující živočišné rody. Jedna teorie to vysvětluje tím, že žil v norách, jiná, že měl dokonalejší dýchací soustavu, ale existují i další teorie. Význam mělo nepochybně i jeho velké geografické rozšíření, neboť fosilie lystrosaura jsou známé například i z Antarktidy, Ruska nebo Číny.[5]

Objevy fosilií z Antarktidy dokládají, že tito plazi dokázali upadnout do jakéhosi stavu letargie podobné zimnímu spánku, což mohlo rovněž přispět k jejich schopnosti přežít ztížené životní podmínky.[6]

Ačkoliv rod Lystrosaurus bývá často označován za tzv. disaster species (katastrofický druh - tedy taxon, který dokázal přežít hromadné vymírání nebo jinou katastrofu), ve skutečnosti se jedná o jakýsi paleontologický mýtus. O lystrosaurovi bychom měli smýšlet spíše jako o oportunistickém druhu.[7]

Důkaz teorie kontinentálního driftu

Fosilní ostatky Lystrosaura byly objeveny na Antarktidě, v Jižní Africe a Indii. Spolu s několika dalšími rody vyhynulých zvířat tak posloužil jako důkaz Wegenerovy teorie kontinentálního driftu.

V populární kultuře

Lystrosaurus se objevuje v několika filmech nebo televizních pořadech. Byl vyobrazen v segmentu animovaného filmu Fantasia z roku 1940, dokumentech BBC Den, kdy Země málem zanikla, Putování s pravěkými monstry - život před dinosaury a v jedné epizodě dokumentárního cyklu stanice Animal Planet Armagedon zvířecí říše.

Odkazy

Reference

Kammerer, C. F. and Angielczyk, K. D. (2009). A proposed higher taxonomy of anomodont therapsids. Zootaxa, 2018: 1-24.
Owen, R. (1860). On some reptilian fossils from South Africa. Quarterly Journal of the Geological Society of London, 16(1): 49-62.
Sean P. Modesto (2020). The disaster taxon Lystrosaurus: a paleontological myth (provisional version, abstract). Frontiers in Earth Science. doi: 10.3389/feart.2020.610463
Zoe T. Kulik, Jacqueline K. Lungmus, Kenneth D. Angielczyk & Christian A. Sidor (2021). Living fast in the Triassic: New data on life history in Lystrosaurus (Therapsida: Dicynodontia) from northeastern Pangea. PLoS ONE. 16 (11): e0259369. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0259369
Sun, A-l. (1973). [Permo-Triassic dicynodonts from Turfan, Sinkiang]. Reports of Paleontological Expedition to Sinkiang (I): Permo-Triassic Vertebrate Fossils of Turfan Basin. Memoirs of the Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology Academia Sinica, 10: 53-68.
Megan R. Whitney & Christian A. Sidor (2020). Evidence of torpor in the tusks of Lystrosaurus from the Early Triassic of Antarctica. Communications Biology, 3: 471. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-020-01207-6
Sean P. Modesto (2020). The Disaster Taxon Lystrosaurus: A Paleontological Myth. Frontiers in Earth Science. 8: 610463. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2020.610463

Literatura

Damiani, R. J.; Neveling, J.; Modesto, S. P.; Yates, A. M. (2004). "Barendskraal, a diverse amniote locality from the Lystrosaurus assemblage zone, Early Triassic of South Africa". Palaeontologia Africana. 39: 53–62.
Surkov, M. V.; Kalandadze, N. N.; Benton, M. J. (2005). "Lystrosaurus georgi, a dicynodont from the Lower Triassic of Russia". Journal of Vertebrate Paleontology. 25 (2): 402–413. doi: 10.1671/0272-4634(2005)025[0402:LGADFT]2.0.CO;2.
Botha, J. & Smith, R. M. H. (2005). "Lystrosaurus species composition across the Permo–Triassic boundary in the Karoo Basin of South Africa". Lethaia. 40 (2): 125–137. doi:10.1111/j.1502-3931.2007.00011.x
J. Francis Thackeray (2019). Alpha and sigma taxonomy of Lystrosaurus murrayi and L. declivis, Triassic dicynodonts (Therapsida) from the Karoo Basin, South Africa. South African Journal of Science 115(3/4): Art. #a0296. doi: https://doi.org/10.17159/sajs.2019/a0296
Robert A. Gastaldo, Sandra L. Kamo, Johann Neveling, John W. Geissman, Cindy V. Looy & Anna M. Martini (2020). The base of the Lystrosaurus Assemblage Zone, Karoo Basin, predates the end-Permian marine extinction. Nature Communications, 11. Article number: 1428. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-15243-7
J. Botha & R. M. H. Smith (2020). Biostratigraphy of the Lystrosaurus declivis Assemblage Zone (Beaufort Group, Karoo Supergroup), South Africa. South African Journal of Geology, 123(2): 207-216. doi: https://doi.org/10.25131/sajg.123.0015
Jennifer Botha (2020). The paleobiology and paleoecology of South African Lystrosaurus. PeerJ. 8: e10408. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10408
Han Fenglu, Zhao Qi & Liu Jun (2021). Preliminary bone histological analysis of Lystrosaurus (Therapsida: Dicynodontia) from the Lower Triassic of North China, and its implication for lifestyle and environments after the end-Permian extinction. PLoS ONE. 16 (3): e0248681. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0248681

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lystrosaurus na Wikimedia Commons
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Profil taxonu v databázi Fossilworks Archivováno 14. 3. 2021 na Wayback Machine (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Kammerer, C. F. and Angielczyk, K. D. (2009). A proposed higher taxonomy of anomodont therapsids. Zootaxa, 2018: 1-24.

[2] Owen, R. (1860). On some reptilian fossils from South Africa. Quarterly Journal of the Geological Society of London, 16(1): 49-62.

[3] Sean P. Modesto (2020). The disaster taxon Lystrosaurus: a paleontological myth (provisional version, abstract). Frontiers in Earth Science. doi: 10.3389/feart.2020.610463

[4] Zoe T. Kulik, Jacqueline K. Lungmus, Kenneth D. Angielczyk & Christian A. Sidor (2021). Living fast in the Triassic: New data on life history in Lystrosaurus (Therapsida: Dicynodontia) from northeastern Pangea. PLoS ONE. 16 (11): e0259369. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0259369

[5] Sun, A-l. (1973). [Permo-Triassic dicynodonts from Turfan, Sinkiang]. Reports of Paleontological Expedition to Sinkiang (I): Permo-Triassic Vertebrate Fossils of Turfan Basin. Memoirs of the Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology Academia Sinica, 10: 53-68.

[6] Megan R. Whitney & Christian A. Sidor (2020). Evidence of torpor in the tusks of Lystrosaurus from the Early Triassic of Antarctica. Communications Biology, 3: 471. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-020-01207-6

[7] Sean P. Modesto (2020). The Disaster Taxon Lystrosaurus: A Paleontological Myth. Frontiers in Earth Science. 8: 610463. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2020.610463