Plejtvák obrovský

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), v jiných jazycích známý jako modrá velryba (anglicky blue whale, německy Blauwal), je mořský savec z řádu kytovců. Jde o největšího současného žijícího živočicha a podle dosavadních informací i o největšího živočicha vůbec, alespoň z hlediska tělesné hmotnosti.[2] Délkou jej však předčí trubýš pochybný a několik rodů druhohorních sauropodních dinosaurů.[3]

Plejtvák obrovský
Plejtvák obrovský
Stupeň ohrožení podle IUCN

ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Čeleďplejtvákovití (Balaenopteridae)
Rodplejtvák (Balaenoptera)
Binomické jméno
Balaenoptera musculus
L., 1758
areál rozšíření plejtváka
areál rozšíření plejtváka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Srovnání velikosti s člověkem

Plejtvák obrovský dorůstá maximální délky asi 30,5 až 33,6 metru a váží až kolem 190 tun.[4][5] Delší tak byli pouze někteří druhohorní sauropodní dinosauři, nebyli ale tak těžcí (hmotnost největších zřejmě nepřesahovala asi 80 až 120 tun).[6] Zatím nejpřesnější odhad hmotnosti největšího dosud známého dinosaura (Argentinosaurus huinculensis) činí asi 85 000 kg. Tento obří druh z rané pozdní křídy Argentiny byl tedy těžší než například dopravní letadlo Boeing 737, přesto byl více než dvojnásobně lehčí než vodou nadnášený plejtvák obrovský (počítáme-li rekordně velkého jedince velryby).[7] Někteří druhohorní dinosauři byli nicméně delší, například u rodu Supersaurus je odhadována délka asi v rozmezí 39 až 42 metrů.[8]

Jen samotný jazyk plejtváka obrovského váží cca 4 tuny, tedy téměř tolik, jako dospělý slon africký.

Proudnicový tvar těla a především kůže všech kytovců je speciálně uzpůsobena tak, aby snižovala tření a zabraňovala vzniku turbulencí. To mu umožňuje plout rychlostí až 37 km/h a proto patří k nejrychlejším mořským tvorům. Podle některých odhadů činí až 35 % objemu těla plejtváků obrovských mohutné vrstvy tuku, které představují zásobu energie a slouží k termoregulaci.[9]

Tyto velryby vydávají zvuky o hlasitosti až 188 decibelů a mohou se pod vodou dorozumívat na vzdálenosti až 800 kilometrů.[10]

Potrava

Plejtvák obrovský se živí výlučně krilem tvořeným drobnými korýši. Denně pozře odhadem na 40 miliónů těchto drobných korýšů.[11] Plejtváci jsou savci, dýchají vzduch a rodí živá mláďata. Mají mléčné žlázy, kterými krmí svá mláďata. Mládě dokáže vypít až 230 litrů mléka, které obsahuje 50 % tuku. Od mléka je mládě odstavené až po 7–8 měsících, kdy váží cca 23 tun.

Jedno nabrání potravy plejtvákem (směsi krilu a vody) může mít hmotnost až 40 tun. Toto množství pak přecedí přes kosticovité zuby, jako přes mohutné síto. Ty jsou dlouhé až jeden metr a široké 50–55 cm. Tento útvar, který nahrazuje chybějící zuby, se nachází ve velkém počtu v horní čelisti. Kostic bývá 230 až 470, fungují jako zvláštní kartáče, které filtrují vodu a zachytávají drobné mikroorganismy. Aby byla velryba sytá, musí zpracovat denně asi 1,5 miliónu kilokalorií. Plejtvák obrovský denně spotřebuje 3 až 5 tun potravy. Sezóna, po kterou se kytovci „pasou“, trvá 4 až 5 měsíců.

Během sezony spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy. Získat takové množství potravy není nejjednodušší a tak kytovci musejí podstupovat dlouhé cesty. Zajímavé je, že se při nich vždy drží na své mateřské polokouli a nikdy nepřekračují rovník. Velryby, stejně jako lidé, mají srdce se čtyřmi komorami. Tepny „modré velryby“ jsou v průměru velké asi 20 cm. Přestože jsou velryby výborně adaptovány k životu pod vodou, vědci zatím věří, že se vyvinuly ze suchozemských sudokopytníků. Mají vynikající sluch a zvláštní schopnost, která jim umožňuje využít kyslík z nadechovaného vzduchu dvakrát až třikrát účinněji, než je tomu u suchozemských savců. Plejtváci mají stlačitelný hrudník, který jim napomáhá při ponorech do velkých hloubek. Plaví se většinou na dlouhé vzdálenosti sami nebo po dvojicích, maximálně však ve třech. Z lidského pohledu jsou sice samotáři, ale vzhledem k jejich dorozumívání plují ve velké společnosti, i když jsou od sebe vzdáleni desítky kilometrů.

Stav populace

Kdysi těchto velryb žilo ve vodách jižně od Austrálie přibližně 250 000. Některé druhy se však po příchodu velrybářů dostaly až na samý pokraj vyhubení. Celková populace velryb je dnes nejasná, odhady hovoří o 10 000 – 25 000 kusech, což je 3–11 % populace z roku 1911.[12]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. https://veda.instory.cz/1420-giganticti-dinosauri-byli-delsi-nez-plejtvak-obrovsky-a-vazili-jako-cele-stado-slonu.html
  3. SOCHA, Vladimír. Velryby proti sauropodům. OSEL.cz [online]. 10. července 2018. Dostupné online. (česky)
  4. McClain C. R.; et al. (2015). Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna. PeerJ. 3: e715. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.715
  5. https://www.stoplusjednicka.cz/nejlepe-prizpusobeni-suchozemci-petice-navstevniku-vodni-rise
  6. SOCHA, Vladimír. Byl větší argentinosaurus nebo plejtvák obrovský?. OSEL.cz [online]. 6. října 2015. Dostupné online. (česky)
  7. SOCHA, Vladimír. Argentinosaurus byl těžší než Boeing 737. OSEL.cz [online]. 10. listopadu 2020. Dostupné online. (česky)
  8. https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-pravek-ultrasauros-macintoshi-supersaurus-vivianae-brachiosaurus-altithorax-sauropod-obra.A211210_153124_veda_vse
  9. https://www.stoplusjednicka.cz/kam-ulozit-tuk-kdo-jsou-nejvetsi-tlustosi-mezi-zviraty
  10. https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-je-nejvetsim-kriklounem-v-risi-zvirat
  11. https://www.stoplusjednicka.cz/stoprocentni-zabijaci-kdo-jsou-nejlepsimi-lovci-mezi-zviraty
  12. Balaenoptera musculus (Blue Whale). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

Literatura

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.