Textilní síť

Strojní vázání (uzlování) se provádí asi od konce 19. století na zařízeních podobné konstrukce jako jsou bobinety. Síť sestává ze systému dvou nití, tj z osnovy a z útku. Útkové niti jsou navinuty na drobných cívečkách uložených v plochých čluncích, jejichž počet je shodný s počtem osnovních nití. Při každé otáčce stroje se člunek pohybuje kolmo k osnově a nitě se s pomocí speciální háčkové jehly formují tak, že se z nich vytvoří tkalcovský uzel a po celé pracovní šířce stroje vzniká čtvercová síťová struktura.[8]

Schéma filetové vazby

Stroje se stavějí s pracovní šířkou do 8 metrů s hustotou uzlů až 10/cm při maximálních otáčkách 22 /min. Sítě se vyrábějí ze skaných (až 12x) filamentových přízí z polyethylenu a polyamidu k výhradnímu použití na rybolov.[9]

• Rašlové sítě se vyrábějí ze syntetických filamentů i přírodních materiálů nejčastěji v tylové nebo filetové vazbě (viz nákres vpravo).[10]

Rašlové sítě jsou pevnější v tahu a v oděru než uzlované výrobky, spojnice u rybářských sítí jsou však o něco tlustší a rašlové sítě mohou být dražší než uzlované.[11]

Stroje jsou konstruovány v mnoha variantách přizpůsobených použití sítí – od nejjemnějšího dělení (12,6 jehel/cm) např. pro podklady (půdice) na paličkované krajky přes sportovní, obalové, bezpečnostní, rybářské sítě, geosítě až po sítě k přepravě velmi těžkých předmětů (z dyneemy nebo z kevlaru) aj. Stroje se stavějí s pracovní šířkou do cca 6,5 metru s výkonem do 600 obr./ min.[12] [13]

• Zkříženě proplétané sítě

Schéma zkříženého proplétání

Bezuzlové sítě japonské firmy Nitto Seimo se vyrábějí proplétáním skaných filamentů technikou znázorněnou na nákresu vpravo. Předností těchto sítí je jen nepatrné snížení pevnosti ve spojnicích nití. Údaje o konstrukci a výkonu zařízení nebyly dosud (2018) publikovány. Stroje se začaly vyrábět v roce 1925, sítě tohoto druhu nahradily v 21. století v japonském rybolovu uzlované i rašlové výrobky.[14]

• Sítě tkané perlinkovou vazbou

Princip perlinkové vazby tkanin, známý už od starověku, je naznačen na nákresu vpravo dole. Dvě sousední osnovní niti se vzájemně překřižují a tak fixují polohu útku v řídkých tkaninách.[15]

V 21. století jsou zařízení k tvorbě perlinkové vazby adaptována např. na pneumatických[16] i hydraulických tkacích strojích, které se staví s pracovní šířkou do 540 m s výkonem až 720 obr./min.

Princip perlinkové vazby tkaniny

Dají se na nich vyrábět velmi jemné sítě s maximální dostavou osnovy 30 nití na centimetr.[17] Známé je použití tkaných sítovin např. jako záclonovina, voál i jako geotextilie.

• Sítě ze zátažných pletenin

Vyrábějí se na okrouhlých i plochých pletacích strojích v jednolícní vazbě přenášením oček.[18]

Síťovina z plochých strojů se používá na svrchní ošacení.

Okrouhlé stroje jsou konstruovány na obaly, bandáže a jiné technické textilie nebo na módní punčochové zboží (petinet, fishnet). Stavějí se s průměrem asi do 360 mm, s cca 2 jehlami/cm při výkonu do 600 obr./min.[19] [20]

• Paličkovaná síť

Strojově paličkované sítě se dají vyrábět na bobinetových strojích. Síť zde vzniká ovíjením osnovních nití dvěma útky.

Bobinetové stroje se v posledních letech používají jen k malosériové výrobě speciálně vzorovaných a technických síťovin.

• Strojově háčkované sítě

se zhotovují na galonových strojích. Stroje jsou konstruovány k výrobě háčkovaných stuh a podobného úzkého zboží. S pomocí vzorovacího zařízení je možné na stroji vytvářet síťové struktury, které se používají zejména na lemování stuh.