Tečný meteoroid

Tečný meteoroid (nebo tečný bolid) je těleso, které vstoupí do zemské atmosféry a znovu ji opustí. Pokud se ještě před odletem začne rozpadat, mohou některé fragmenty dopadnout na Zemi jako meteority. V takovém případě bývá k vidění celé procesí meteorů. Mezi nejslavnější tečné meteoroidy patří Velký denní bolid z roku 1972 a procesí meteorů z roku 1860.[1]

Frederic Edwin Church, Meteor z roku 1860. O 150 let později, roku 2010, došli astronomové k poznání, že se pravděpodobně jednalo o průlet procesí tečných meteoroidů.[1]

Popis průletu

Neexistuje žádná jasná horní hranice atmosféry, ačkoliv například z hlediska ubývající hustoty vzduchu za ni bývá označována tzv. Kármánova hranice ve výšce 100 km.[2] Z hlediska struktury atmosféry končí přibližně ve výšce 80 km mezosféra a začíná termosféra, která sahá asi do výše 450 km nad zemský povrch.[3] Většina meteoroidů začíná být viditelná jako meteor ve výšce 85 až 120 km nad zemským povrchem,[4] tedy ve spodní části termosféry a poblíž zmíněné Kármánovy hranice. Když tečný meteoroid prolétá zemskou atmosférou, ztrácí vlivem tření rychlost a zároveň je nataven a vypařuje se jeho svrchní vrstva, čímž zase dochází ke ztrátě hmotnosti. Po návratu do vesmírného prostoru se pak ocitá na pozměněné oběžné dráze kolem Slunce. Jeho povrch znovu ztuhne a podobá se pak povrchu, jaký známe z meteoritů.[5]

Známé tečné meteoroidy
Celooblohová fotografie s bolidem z 13. října 1990 (přerušovaná světelná stopa napříč snímkem jdoucí z jihu na sever), pořízená kamerou Evropské bolidové sítě na stanici ČHMÚ Červená hora v Nízkém Jeseníku. Jasná stopa vlevo je Měsíc.

Tečné meteoroidy bývají zachyceny vzácně,[6] a vědecky popsáno dosud bylo jen několik z nich.

Některé popsané tečné meteoroidy:

  • Procesí meteorů z roku 1860 nad Spojenými státy[1][7]
  • Procesí meteorů z roku 1913 nad Severní Amerikou a jižním Atlantikem, u nějž astronomové došli k závěru, že za jeho vznikem stál rozpad dočasného satelitu Země[8]
  • Velký denní bolid pozorovaný 10. srpna 1972, který proletěl nad Spojenými státy a Kanadou rychlostí 15 km/s.[9] Šlo o první vědecké pozorování tečného meteoroidu.[5]
  • Tečný meteoroid ze 13. října 1990, který proletěl na Československem a Polskem, se přiblížil Zemi na 97,9 km. Poprvé se podařilo vypočítat oběžnou dráhu takového tělesa za pomocí fotografických záznamů ze dvou různých míst.[5]
  • Tečný meteoroid z 29. března 2006, který proletěl nad Japonskem vzdálenost asi 1000 km[10]
  • Tečný meteoroid ze 7. srpna 2007, který proletěl nad střední Evropou, patřil ke vzácnému typu těles tzv. Atenovy skupiny.[6]
  • Tečný meteoroid z 10. června 2012, patřící k dennímu meteorickému roji ζ Perseid, který proletěl nad Španělskem vzdálenost 510 km. Je to nejméně jasný tečný bolid popsaný ve vědecké literatuře a zároveň první, který patří k meteorickému roji.[11]
  • Vánoční bolid z 24. prosince 2014 byl pomalu se pohybující meteoroid, který proletěl vzdálenost 1200 km nad severní Afrikou, Španělskem a Portugalskem.[12]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Earth-grazing fireball na anglické Wikipedii.

  1. BLASCHKE, Jayme. Texas State astronomers solve Walt Whitman meteor mystery [online]. Texas State University, 2010-05-28 [cit. 2015-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
  2. S. Sanz Fernández de Córdoba. 100km Altitude Boundary for Astronautics [online]. Fédération Aéronautique Internationale, 2004-06-24 [cit. 2015-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. (anglicky)
  3. Thermosphere. In: Encyclopædia Britannica. [s.l.]: Encyclopædia Britannica, Inc. Dostupné online. (anglicky)
  4. Meteor FAQs [online]. American Meteor Society [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
  5. BOROVIČKA, J.; CEPLECHA, Z. Earth-grazing fireball of October 13, 1990. S. 323–328. Astronomy and Astrophysics [online]. Duben 1992 [cit. 2015-02-13]. Roč. 257, čís. 1, s. 323–328. Dostupné online. ISSN 0004-6361. Bibcode 1992A&A...257..323B. (anglicky)
  6. SPURNÝ, Pavel; BOROVIČKA, Jiří; CEPLECHA, Zdeněk, Shrbený, Lukáš. Precise multi-instrument data on 45 fireballs recorded over central Europe in the period 2006–2008. In: Asteroids, Comets, Meteors 2008 held July 14-18, 2008 in Baltimore, Maryland. Baltimore: Lunar and Planetary Institute, 2008. Dostupné online. Bibcode: 2008LPICo1405.8217S. (anglicky)
  7. FALK, Dan. Forensic astronomer solves Walt Whitman mystery. NewScientist.com [online]. 2010-06-01 [cit. 2016-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-04. (anglicky)
  8. O'KEEFE, John A. A Probable Natural Satellite: The Meteor procession of February 9, 1913. Journal of the Royal Astronomical Society of Canada. Duben 1959, roč. 53, s. 59. Dostupné online. Bibcode: 1959JRASC..53...59O. (anglicky)
  9. CEPLECHA, Zdeněk. Earth-grazing daylight fireball of August 10, 1972. Astronomy and Astrophysics. Březen 1994, roč. 283, čís. 1, s. 287–288. Dostupné online [cit. 2016-11-13]. ISSN 0004-6361. Bibcode: 1994A&A...283..287C. (anglicky)
  10. ABE, S.; BOROVIČKA, J.; SPURNÝ, P., et al. Earth-grazing fireball on March 29, 2006. In: European Planetary Science Congress 2006. Berlín: [s.n.], 2006. Dostupné online. Bibcode: 2006epsc.conf..486A. S. 486. (anglicky)
  11. MADIEDO, José M.; ESPARTERO, Francisco; CASTRO-TIRADO, Alberto J., et al. An Earth-grazing fireball from the Daytime ζ-Perseid shower observed over Spain on 2012 June 10. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Roč. 460, čís. 1, s. 917–922. Dostupné online. DOI 10.1093/mnras/stw1020. Bibcode: 2016MNRAS.460..917M, arXiv: 1604.08380. (anglicky)
  12. MORENO, A.; MADIEDO, J. M.; ZAMORANO, J., et al. Preliminary Spectroscopic and Dynamical Analysis of an Earth-Grazer Fireball Observed on December 24, 2014. In: 47th Lunar and Planetary Science Conference, held March 21-25, 2016 at The Woodlands, Texas. [s.l.]: [s.n.], březen 2016. Dostupné online. Bibcode: 2016LPI....47.1088M. S. 1088.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.